Žádné supergirls, normální lidi. 7 ženských postav současné quality TV

29. červen 2017

Následující sedmička je výběrem ženských postav z nejlepších seriálů quality TV, zvláštní pozornost jsme věnovali těm, které vznikly v posledních letech. Postavy dvou nejznámějších seriálů s ženským obsazením tu nenajdete, o Girls můžete číst jinde na našem webu, na Sex ve městě je lepší zapomenout.

Peggy/Betty/Joan (Mad Men)

„Ve skutečnosti je Marilyn kopie Joan, ne naopak,“ prohodí jeden z kopíků reklamní agentury Sterling Cooper na účet božské Joan Holloway, nejprve vedoucí sekretářek, později partnerce firmy. Není to poprvé, kdy seriál přímo naráží na souvislost Joan s Marilyn Monroe. Postavy Mad Men zosobňují typické obrazy žen 60. let, vedle ženy-bohyně, za každých okolností stylové, asertivní a dokonalé (Joan), i naivní manželku a ženu v domácnosti (Betty) a čím dál protřelejší pracující dívku (Peggy). V jednom z prvních příkladů quality TV, který dal ženským postavám stejný prostor jako mužům, prožívají Draper, Sterling, Campbell a další existenciální krize a proměny identity, zatímco se Betty srovnává s prostorem zlaté klícky na předměstí a Peggy s Joan bojují o svou rovnoprávnost v byznysu. Jejich osudy jsou o něco krutější než osudy pánského klubu z reklamní kanceláře. Všechny jsou ale promyšlené způsobem, který archetypální podstatu jednotlivých figur oživuje ve fascinující komplexnosti.

Robyn Griffin (Top of the Lake)

„Zkažení muži, tvrdé ženy,“ ozývalo se v traileru v době, kdy vznikal True Detective 2. Slogan by dobře posloužil i Top of the Lake režisérky Jane Campion, ve kterém jsou zkažení muži primitivními lovci a zkušenostmi ztvrdlé ženy jejich oběťmi. Hlavní a nejaktivnější postava/oběť příběhu, policistka Robyn Griffin, zjišťuje, kdo zneužil místní školačku, i to, jestli pomsta, vědomí vlastní síly nebo pomoc ostatním může ulevit a nadobro zbavit cejchu oběti. Jane Campion, stále jediná režisérka oceněná Zlatou palmou, upozorňuje každou svojí prací na to, že příběhy se dají vyprávět i z ženské perspektivy. Zatím jich známe jen málo – většinu příběhů stále vypráví muži. Top of the Lake ukazuje jeden z nejtemnějších úhlů pohledu určeného ženskou zkušeností, hrdinky jsou v příběhu ve fázi, kdy se ocitají na dně. Obdiv patří Campion i za to, že nechává členky terapeutické skupinky zraněných žen, které se svou guru na čas zaparkují u jezera, snadno pochopitelné, dojemné, směšné i odvážné.

Ze seriálu Top of the Lake

Vanessa (Atlanta)

Jediná ženská postava v lehce surreálné komedii o wannabe rapové crew z Atlanty, která ale pro sebe a svůj všednodenní život „naštvané černošské ženy“ získává jednu z nejlepších epizod seriálu. Dynamiku vztahu Vanessy, kterou hraje berlínská herečka Zazie Beetz, a Earna, alter ega multitalentovaného Donalda Glovera, autora seriálové pocty Atlantě, nejlíp shrnuje jeden z jejich dialogů. „Proč ze mě vždycky děláš tu naštvanou černošku?“ – „Vždyť taková jsi.“ – „Cože? Já jsem stereotyp? Co jsi ty, když se ani neumíš postarat o svoje děcko?“ – „Mně se ale můj stereotyp líbí, úplně mi vyhovuje. Technicky vzato jsem bezdomovec, ale stejně vedle tebe ležím v posteli…“ Vanessina epizoda se ale skoro celá obejde bez Earna a i z dalších dílů si můžeme skládat její vlastní perspektivu rapové Atlanty.

Kim Wexler (Better Call Saul)

Kim je také jedinou důležitou ženskou postavou svého vesmíru – seriálového Albuquerque, jak ho známe z Breaking Bad a Better Call Saul. (Pokud nepočítáme Walterovu pasivní manželku Skyler.) Právnička Kim, kamarádka a v některých fázích také přítelkyně křivého Jimmyho, morfujícího v seriálu do role Saula Goodmana, je morálním arbitrem soutěže mezi Chuckem, zvyklým na své privilegované postavení, a Jimmym, který v bratrově stínu musí (?) zkoušet alternativní cesty, jak se stát americkým selfmademanem, a tak věčně balancuje na hraně práva i morálky. Kim zastává nevděčnou úlohu někoho, kdo se ve své pozici snaží udržet usilovnou prací, a díky tomu, že spoléhá jen na svůj talent a pracovitost, se vždycky zachová správně. Nejen charisma Rhey Seehorn, která hraje s puntičkářskou přesností a detailní představou o své roli, však dělá Kim tak sympatickou a komplexní postavou. V tomto hodinu dlouhém podcastu se seriálovou herečkou si můžete poslechnout o drobných detailech rozesetých ve scénáři, které konstruují specificitu Kim, třeba o její neochotě mluvit o svém pravděpodobně nijak oslnivém původu nebo o řeči těla, kterou pro ni Seehorn zvolila.

Girls postavily na hlavu základ seriálů o přátelství. Jejich bylo tak špatné, že muselo skončit. Text o seriálu, jehož poslední sezona skončila v dubnu, najdete tady.

Christine Reade (The Girlfriend Experience)

„Myslíš, že jsem sociopatka?“ – „Myslím, že sociopatka by se neptala, jestli je sociopatka.“ Ani my si ale nejsme jistí, jak přesně to s Christine je. Titulní postava, která je v Soderberghem produkovaném seriálu na obrazovce každou minutu, zůstává i v desáté epizodě záhadná a nečitelná. Christine je vynikající studentka práv, která získala stáž v elitní právnické firmě v Chicagu, ve stejné době se ale rozhodne stát luxusní prostitutkou a společnicí. Ve své nové práci je neuvěřitelně dobrá. Proč ji ale dělá? A proč s ní nesekne ani tehdy, když se s intenzitou filmového thrilleru vynořují překážky a mocenské hry? Otázek je dost. Je to proto, že má svoji práci ráda? Baví ji, že je v ní dobrá? Líbí se jí moc, kterou má nad zákazníky? Vyhovují jí lépe průzračnější vztahy založené na obchodních vztazích? Chce být bohatá? Nahrazuje jí prostituce neexistující společenský život? Je pro ni kariéra prostitutky snadnější než stoupání po korporátním žebříčku? Na všechny tyto otázky je pravděpodobně odpověď: ano. The Girlfriend Experience se odehrává výhradně v odosobněných luxusních budovách pro horní jedno procento a je v každém ohledu jedním z nejpřekvapivějších a nejnekompromisnějších současných seriálů. Po jedenácti epizodách ve sterilním Chicagu se společně s Christine ocitáme doma u jejích rodičů a možná až tam začínáme mít pocit, že jsme ji prohlédli. V samotném závěru nás pak seriál katapultuje do situace, kde se hrají jen předem určené role. Za peníze.

Snoop (The Wire)

Felicia „Snoop“ Pearson je členkou gangu nejnelítostnější postavy seriálu, baltimorského adolescenta Marla Stainfielda. Společně s jejím parťákem Chrisem pro něho pracují jako spolehliví, věcní a výkonní vrazi a původci záhady, nad kterou si svého času láme hlavu polovina policistů v Baltimoru: Kam mizí všechny mrtvoly? Lidé z ulice se ztrácejí, ale jejich těla končí neznámo kde. Snoop hraje herečka, rapperka a rodačka z Baltimoru stejného jména, která se kromě seriálu proslavila svými memoáry. Narodila se závislá na drogách rodičům zavřeným v base, už v dětství dealovala a ve čtrnácti šla do vězení za vraždu druhého stupně. Na natáčení seriálu ji přivedl Michael K. Williams (představitel Omara), který ji deset let nato potkal v baltimorském baru. Pearson se taky objevila v několika rapových videích (Shabba Asapa Ferga nebo The Boss Ricka Rosse) i ve filmech, naposledy v Chi-Raq Spikea Lee. Podle spisovatele Stephena Kinga je seriálová Snoop „asi nejděsivější zápornou ženskou postavou z televizního seriálu“. Tvůrcům The Wire se obsazením Pearson a podobností postavy s její vlastní historií podařilo do seriálu dostat další drobnou linku vypovídající o životě v Baltimoru. „Jak mi to sluší, Mikeu?“ jsou poslední slova Snoop, která se dívá do namířené pistole. „Vypadáš dobře, holka.“

Denise (Master of None)

„Když byla malá, myslela si, že jsem taky černoch,“ vzpomene si Dev vždycky, když je řeč o jeho přátelství s Denise. Spolu s velkým neforemným bělochem Arnoldem a Brianem, který je původem z Asie, tvoří cool Afroameričanka základní kamarádský kroužek hlavního seriálového hrdiny Deva, alter ega komika Azise Ansariho, jehož rodiče jsou Indové. Epizoda Thanksgiving ve druhé sezoně seriálu, která Azisovu linku doplňuje mikropříběhy jiných dětí amerických přistěhovalců, je věnovaná Denise, její matce, tetě a babičce, které se postupně sžívají s tím, že si jejich „malá“ snižuje prý už tak nízké šance na šťastný život tím, že randí s holkami. „Homosexualita není něco, o čem by černoši uměli mluvit otevřeně,“ vysvětluje ve flashbacku teenagerka Denise Azisovi, který tak ještě docela nechápe, co je špatného na tom, když je někdo „Lebanese“. V epizodě jsou kromě obvyklých sitcomových momentů („Mělo mě to napadnout, když sis všude lepila Přátele! Myslela jsem si, že se ti líbí Joey, ale tys civěla na Rachel!“) i scény, ze kterých je zjevné, že s tímhle problémem se rodina nikdy docela nevypořádá. Přesto si Thanksgiving dovoluje happy end. Takto věcně vyprávěný příběh hrdinky, jako je Denise, jsme ve srovnatelně sledovaných seriálech ještě neviděli.

Ze seriálu Master of None
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.