Zneklidňující Malá inventura 2014
Zatím poslední ročník festivalu alternativního divadla Malá inventura skončil. Letošní přehlídka byla co do diváckých zážitků výrazně znepokojivá. Dramaturgie totiž vybrala inscenace, které všemožně matou a rafinovaně odvádějí od pochopení toho „proč vznikly“ a „o čem se v nich hraje“. Vynikaly v tom domácí produkce souborů jako Handa Gote či Spitfire Company.
„Kdybych měla bilancovat těch posledních dvanáct ročníků přehlídky Malá inventura, tak je velice podstatné si uvědomit, jak se mění přístup umělce směrem k publiku. Čeští tvůrci daleko víc reflektují, co se kolem nich děje. Ještě před pěti, šesti lety to nebylo tak intenzivní, poněvadž to všechno byly vyloženě individualistické projekty,“ říká k letošnímu ročníku Malé inventury ředitelka festivalu Adriana Světlíková.
Přehled současné české alternativy, která spadá do „produkční rodiny“ občasného sdružení Nová síť, opět obsadil pražské kluby a divadla. V rámci 12. ročníku se prezentovaly výrazné inscenace minulého roku, které shodou okolností rafinovanými způsoby podrývaly divácké jistoty. Mezi nejvýraznější patřil multimediální, již tradičně žánrově i formálně nezařaditelný projekt divadelních a zvukových hračičků Handa Gote.
Inscenace Mission vycházela z halucinogenního příběhu Williama S. Burroughse Ohyzdný duch. Koncept se skládal z živě samplované hudby, na místě tvořeného animovaného filmu a občasných bujarých scének. Interpretace psychedelického příběhu je v podání souboru ještě bizarnější a barvitější. Mission nelze uchopit žánrově, narativně je velmi štěpivá a každým dalším obrazem vrství nové významy. Patří vůbec k tomu nejoriginálnějšímu, co v českých podmínkách vzniká.
Další výrazně znepokojivou inscenací byla ceněná Antiwords Spitfire Company. Němohra doprovázená zremixovanými ukázkami promluv Pavla Landovského z Audience uvedené v roce 1990 na repertoáru Činoherního klubu asi nejlépe dokládá, jak lze současnými prostředky zacházet s texty Václava Havla. Obě performerky (Miřenka Čechová a Jindřiška Křivánková) do sebe během velmi krátké doby nalily několik ostrých dvanáctistupňových piv. Vtip inscenace je v boji, který vedou aktérky s postupně nastupující opilostí i obrovskými maskami.
Mezi zahraničními hosty se na programu objevilo izraelské divadlo Incubator s ojedinělou inscenací The City. Klasické schéma noirového příběhu (nechyběl detektiv, jeho parťáci, záhadná žena v červených šatech ani sexuální zneužití) zpracovali jako „rapovou operu“. Minimum mluveného textu spojili v technicky brilantně provedenou show. Hra nebyla po divadelní stránce ničím objevná, ale pěvecky a hudebně šlo o nepřekonatelnou exhibici.
Výběr zahraničních titulů přesto nemá tak jasný klíč jako u těch tuzemských. Světlíková volí hosty na základě zcela jiné strategie: „My spoléháme sami na sebe a na vlastní intuici. Zkrátka si sednu do divadla, případně někde venku, kde se to odehrává. A pokud se mě to dotkne, tak jdeme do toho – i když vedle mě stojí nebo sedí dva lidi. Samozřejmě chceme přivážet projekty takové, abychom české kultuře přivezli ‚jiné‘ projekty, které by ji mohly výrazně inspirovat.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
