Ester Janečková v Kvéru: O Filipovi, církvi a toleranci

1. březen 2014

Je česká společnost skutečně tolerantní? Je náboženství opravdu tak neslučitelné s odlišnou sexuální orientací? Nedávná sebevražda teprve čtrnáctiletého Filipa Havlíčka tyto otázky znovu otevírá. Pozvání do studia přijala jeho teta Ester Janečková a problematický vztah křesťanství k homosexualitě jsme rozebrali i s představiteli různých církví.

S tragickým úmrtím v rodině se člověk vyrovnává těžko. V případě, že jde o veřejně známou osobnost, může být taková situace ještě těžší, zahájila velmi emotivní rozhovor herečka a moderátorka Ester Janečková. Nicméně toho, že je veřejně známá, chce také využít. „Cítím takovou povinnost – jak vůči Filipovi, tak vůči celé naší rodině – mluvit o tom, co se stalo a proč se to stalo. Můj synovec Filip nám nechal dlouhý, třístránkový dopis a tam jednoznačně napsal důvod, proč se sám rozhodl zabít a odejít ze života.“

Medializace příběhů podobných tomu Filipovu není v Česku běžná. Všude jde ale o problém přijetí společností. „Filip byl z rodiny, kde model rodiny se spoustou dětí byl velmi důležitý, tak si myslím, že tam hrálo roli i sebepřijetí – přijmout to, že nebude žít tak, jak by si představoval. Že nebude mít například děti, které měl strašně rád. Samozřejmě, kdybychom s ním o tom mohli mluvit, tak bych mu vysvětlila, že děti mít bude. Jsem a vždy jsem byla všemi deseti pro adopce homosexuály.“

03069423.jpeg

S Ester Janečkovou jsme si povídali o tom, proč si její synovec Filip vzal 1. února život. „Nevím, jak vy, ale já prostě vnímám, že společnost není tolerantní tak, jak se staví, že tam jsou ještě veliké meze. A ještě konkrétně ve společnosti je mnohem méně tolerantní ta církevní. Filip žil na vesnici a jeho rodina chodila do vesnického kostela. On sám asi před dvěma lety řekl, že už chodit nechce, a rodiče ho nenutili. Nicméně tam chodili dál a neřešili to, že místní kněz byl zrovna ten příklad velikého homofoba, který i při kázání mluvil o tom, že registrované partnerství – špatně, gayové – špatně.“ Vůči homosexualitě se farář projevil negativně i na Filipově pohřbu, jeho vyhrocený průběh Ester v rozhovoru podrobně popsala. Zároveň ale podotkla, že nechce být tím, kdo odsoudí katolickou církev. „Protože zrovna současný papež František je vlastně první, který se začal k homosexualitě vyjadřovat otevřeně. Je to úžasné. Vím, že je spousta kněží, kteří jsou otevření a nesoudí.“

Čtěte také

O toleranci byla řeč v průběhu celého rozhovoru. „V církvi se často zapomíná na to, že jde o vztah, o lásku a láska je jen jedna. Vždy jsem byla velmi tolerantní, máme i v rodině lesbický pár, který je spolu 25 let, mám spoustu homosexuálních přátel… Ale asi je potřeba ještě víc. Já Filipův odkaz vnímám nejen jako boj proti homofobii, ale proti veškeré xenofobii. Krátce před smrtí napsal slohovou práci, kde měl popsat sám sebe, a celé se mu to seběhlo do toho, že psal o tom, jak mu vadí rasismus, jak moc mu vadí, jak jsou lidé kritičtí. Je to fenomén postkomunistické společnosti, že nejsme tolerantní vůbec k názorům druhých lidí, že pořád soudíme.“ Je česká společnost skutečně tolerantní? A jak konkrétně je podle Ester třeba bojovat s homofobií? Poslechněte si celý rozhovor.

Do jaké míry je homosexualita pro církev tématem, respektive jaký je její postoj k lidem s menšinovou sexuální orientací? Ptali jsme se generálního sekretáře České biskupské konference Mons. Tomáše Holuba a dostali poměrně vágní odpověď: „Základní postoj je dán na víru, že každý člověk je Bohem milován, Bohem přijímán, že ho Bůh volá jménem, tak říkáme při křtu každého člověka. Tam se samozřejmě žádná sexuální orientace nerozlišuje.“ Podle Tomáše Holuba je důležitá svoboda lidí, kteří v církvi žijí a pracují. Na druhé straně je s ní ale spojené určité riziko, reagoval na otázku týkající se svobody kázání a akcentování společensko-politických témat.

„Homosexualita je v Českobratrské církvi evangelické předmětem rozhovorů. Chceme být otevření širšímu zkoumání odborníků, tedy nejen teologů, při hledání původu a souvislostí homosexuality,“ otevřel rozhovor Tomáš Najbrt, který je za ČCE zodpovědný za komunikaci s médii a veřejností. ČCE vydala v roce 2006 publikaci, která je nabídkou, jak uchopit tematická biblická místa v duchu evangelické teologie. Podle Tomáše Najbrta je třeba nezapomínat na historický kontext. „Lidé s homosexuální orientací jsou stejně jako ostatní součástí božího stvoření a patří do prostoru boží lásky i lidského porozumění. Ve sboru ČCE v Kobylisích funguje sdružení Logos a evangelický sbor mu poskytuje prostor.“ Jaký je postoj ČCE k registrovanému partnerství a manželství stejnopohlavních párů? Poslechněte si rozhovor s Tomášem Najbrtem.

02870837.jpeg

Je homosexualita tématem pro Československou církev husitskou? „Trochu to vypadá, jako bychom se otázkami sexuality zabývali neustále. Ale myslím si, že to hlavní, čím se má církev zabývat, je něco úplně jiného,“ říká rozhodně kazatel Petr Wagner. „Homosexualita není téma, které by podle nás člověku komplikovalo vztah k Bohu, nebo vztah k církvi. Církev by měla být místo, kde lidé nacházejí útočiště, a ne kde s nimi někdo zamete, tak by to mělo být. Podle toho se musí odvíjet postoj k menšinám obecně. Jestli se nebudou cítit v církvi bezpečně, tak je něco blbě s námi, nikoli s orientací jako takovou. Ježíš přijímal úplně všechny bez výhrad a nedával jim podmínky, za jakých se mu můžou přiblížit.“ Co pro Petra Wagnera znamená registrované partnerství a jaké hodnoty jej naplňují? Dozvíte se v rozhovoru.

Vztah křesťanství a homosexuality jsme rozebírali také s Markétou Šindelářovou z Tvůrčí skupiny náboženských pořadů Českého rozhlasu. Pohled na homosexualitu se odvíjí od pohledu na celou sexualitu. „Katolická církev bere lidskou sexualitu jako něco, co se praktikuje v manželství. Jakýkoli jiný styk není morální, z toho vyplývá, že ani ta homosexualita.“ Podle Markéty je ale důležité, jaký důraz jednotlivé církve kladou na Písmo a jak jej vykládají. Jestli ho vykládají doslovně, nebo jestli jej jsou schopny vnímat v rámci historických souvislostí. Postoj církve k homosexualitě se podle ní postupně uvolňuje, pořád je ale znatelný velký rozpor mezi tím, co lidé cítí, a tím, jaký postoj zastává oficiální učení. Jaké církve jsou ve vztahu k homosexualitě liberálnější a jaké naopak striktnější? Rozhovor najdete zde.

autoři: Josef Rabara , Bára Šichanová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka