Kvér o feministických zinech a radikálním vyšívání

„Historická perlička, kterou mám ráda, je zin, který se jmenoval CCC a vycházel v Anglii. Vznikl někdy ve 20. letech a zanikl někdy v 90. letech, kdy všechny členky umřely. Tyhle ženy se daly dohromady na základě inzerátu, který vyšel v ženském časopise, že by si chtěly dopisovat. Bylo to adresované všem ženám, ať už to byly selky z venkova, nebo doktorky z měst. Každá z těch žen, kterých bylo kolem patnácti, napsala příspěvek a poslala ho té další, byl to takový řetězec kontaktů. Šlo o hodně solidární síť, která vydržela dlouhých 70 let,“ popisuje předchůdce feministických zinů, jejichž začátky se datují do přelomu 80. a 90. let, Jitka Kolářová. „V tomto období tu už feminismus byl, mluví se o druhé vlně, kdy zaměstnané ženy řešily svoje problémy, jestli kariéra, nebo dítě a jak to mají skloubit. A najednou se objevila nová generace mladých žen, které byly vychovány v druhé vlně, ale ta už pro ně byla málo. Chtěly něco nového a jejich matky spoustu věcí, které je zajímaly, neřešily,“ otevírá pasáž o začátcích zinů, které se pojily s punkovou a hardcore scénou, Jitka.

Feministické ziny|foto:Bára Šichanová,Český rozhlas

Pro začátky českých zinů byly podle Jitky zásadní squaty zkraje 90. let. „Na Ladronce fungovaly holky, které začaly ziny vydávat. První z vlaštovek se jmenovaly Wicca a Esbat. Oba ziny se hodně odvolávaly na ženskou sílu, moderní ezoteriku. V Brně vycházela Potměchuť, což byl lesbický zin, časopis, tam byly i povídky, poezie atd. V roce 2000 začala vycházet Bloody Mary, což byl nejdřív jen sešitek, který se rozrostl na úctyhodných sedmdesát stránek. V roce 2000 se znovu slavilo MDŽ, na náměstí Míru se konala akce s koncerty a přednáškami. Tahle událost vzešla z potřeby obnovit tento svátek a vnímat ho jinak než před rokem 1989. Po této akci se zformovala Anarchofeministická skupina, která byla hodně vlivná na punkové scéně. Vydávala svůj časopis Přímá cesta a měla svůj zpravodaj Siréna,“ popsala Jitka zásadní milníky feministického vývoje v českém prostředí po roce 1989. Pokud vás zajímá, jak je to s feministickými ziny dnes, poslechněte si celý rozhovor.

Iva z Ku*dy Crew|foto:Bára Šichanová,Český rozhlas

V poslední třetině Kvéru se také dozvíte, jak se dala dohromady skupina radikálního vyšívání Ku*dy Crew, jak byla přijata poměrně konzervativní slovenskou společností, kde všude tento kolektiv můžete vidět a co chystá do budoucna. Poslechněte si i rozhovor s Ivou z Ku*dy Crew.