0010100110 aneb Liberatura s počítačovou poezií. Co udělá umělá inteligence s literaturou?
„Usínám, pláču, umírám, přemýšlím / co cítíš ty? / cítím tvou slabost / a whisky,“ píše se v básni Listopad, kterou nenapsal člověk, ale počítač. Básní už složil tolik, že vydaly na jednu sbírku – jmenuje se Poezie umělého světa a podobných takových by mohl vygenerovat stovky za den.
„Ten počítačový program funguje tak, že se z předložených textů snaží porozumět tomu, jak funguje jazyk a poezie. Snaží se z těch příkladů extrahovat nějaké zobecnění, na základě kterého se snaží poezii napodobovat,“ vysvětluje autor básnického programu Jiří Materna. Tohle není žádný jednoduchý chat bot, který skládá nesmyslné rýmy. Maternův PC básník se nejdřív naučil písmena, pak slova a nakonec i neologismy. Báseň pak dokáže vygenerovat za milisekundy, trénovat se pro to musí asi dva dny.
Počítačová literatura není zas tak neobvyklá věc, experimentovat se s ní začalo už v 50. letech. Její existence a také neustálé zlepšování počítačových autorů může do budoucna slušně zahýbat s tím, co to vlastně literatura – potažmo umění jako celek – je. „Co je ta hodnota v literatuře?“ ptá se literární teoretik Karel Piorecký, „jazyková kvalita? Umět něco napsat? To už je zpochybněno faktem, že to už dokáže počítač, který sice neví, co dělá, ale styl a tvar dokáže imitovat téměř dokonale. Vklad je asi někde jinde – v nějaké komunikační intenci, v pragmatickém zařazení textu do konkrétních kontextů.“
Jiří Materna tvrdí, že počítače do umění nikdy nepřinesou invenci – z principu to není možné, protože se učí z textů, které jim jsou předloženy. Lidi to ale dělají podobně, ne? Poslechněte si poslední Liberaturu o sbírce básní, kterou napsal počítač, a zkuste si sami zodpovědět, co máme rádi na literatuře.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.