Liberatura s Janou Šrámkovou
Babička Jany Šrámkové nechová včeličky na Starém Bělidle, ale voní lakem na vlasy a krmí ptáčky ve Vysokém Mýtě. O úskalích psaní o milovaných, vzpomínkách a odvaze pustit čtenáře do svého soukromí jsme si povídali s autorkou knihy Zázemí v dalším díle Liberatury.
„Město, jehož jméno vpisuju do všech formulářů, spolu s rokem 1982 stojí za jménem Jana Šrámková v každém medailonu jako nejpodstatnější informace, kterou mě lze vystihnout. Klíč k osobnosti, alfanumerická šifra osudu.“ Rodné město, rodný dům, rodina. Ambivalentní vztah k „domovu“ a otázky po tom, co to vlastně znamená. Proč se dospělá žena, která v sobě nosí už druhé dítě, cítí stále jako malá holčička? Proč si připadá jako papírový drak, kterého nikdo nedrží?
Jana Šrámková (1982) vystudovala Evangelikální teologický seminář a Literární akademii Josefa Škvoreckého, kde v současnosti vyučuje tvůrčí psaní. Za svůj debut Hruškadóttir (2008) získala Cenu Jiřího Ortena, v roce 2010 vydala knížku pro děti Putování žabáka Filemona a nyní jí vyšla v nakladatelství Fra kniha Zázemí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
