Liberatura s Kateřinou Tučkovou

Kateřina Tučková – Žítkovské bohyněFoto: Nakladatelství Host

Obrovský úspěch románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch je jasně prokazatelný spojením se třemi nejvýznamnějšími cenami u nás.

Tučková byla v roce 2010 nominována na Cenu Jiřího Ortena, Cenu Josefa Škvoreckého a získala cenu čtenářů Magnesia Litera. Tento měsíc vydává novou knihu, Žítkovské bohyně.  

Vyhnání Gerty Schnirch nabídlo ojedinělý pohled na problematiku česko-německých vztahů v průběhu 20. století. I Žítkovské bohyně na české poměry překvapí, v atmosféře komunistického venkova se totiž objevuje magie – ztělesněná v bohyních, které uměly léčit, předpovídat budoucnost a taky opřádat se tajemstvím. Jestli si nejste jistí, co si pod tím vším představit, youtubová upoutávka nakladatelství Host vás zcela jistě inspiruje – nevypadá to snad na tajemné počtení? 

Kde vlastně Tučková získala inspiraci k takové tematice? A bude i nadále čtenáře ohromovat jinak zastrčenými osudy? Zajímá nás i tvůrčí proces Kateřiny Tučkové – jak se vlastně píše, po té smršti ocenění? Unesla tíhu Gerty Schnirch? V Liberatuře s bohyní! 

Kateřina Tučková (1980), spisovatelka, kurátorka. Vystudovala dějiny umění a bohemistiku na FF MU v Brně. Vydala novelu Montespaniáda (Větrné mlýny, 2006), román Vyhnání Gerty Schnirch (Host, 2009), za který získala cenu Magnesia Litera 2010 – Knižní klub Cena čtenářů a byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena. Letos vydává svůj druhý román, Žítkovské bohyně (Host). Spolupracovala na odborných publikacích o výtvarném umění, je spoluautorkou beletrizovaného životopisu Můj otec Kamil Lhoták (Vltavín, 2008).