Liberatura s Radkou Denemarkovou: Ismy už mě nezajímají
„Dostala jsem se po předchozích knihách do situace, kdy mi naše česká zapouzdřenost nestačí, vadí. Chtěla jsem se rozhlédnout. Jsem součástí lidstva a světa a problémy, které mě trápí, se týkají mnoha jiných věcí. Už se nechci v roce 2014 bavit o socialismu, komunismu, feminismu. Ismy už mě nezajímají. Svět je jinde,“ vysvětluje Radka Denemarková, jaké impulzy vedly k jejímu novému románu Příspěvek k dějinám radosti.
Že se Denemarková rozhlíží po světě, pochopíte už z prologu nové knihy. Ten převypravuje nedávnou tragickou událost, kdy po hromadném znásilnění zemřela dívka v Indii. Právě znásilnění a násilí obecně je podstatný motiv v novém románu. Radost, která se na první pohled nelogicky objevuje v názvu, souvisí s tělem: „Potřebovala jsem ukázat, co to znamená sex, když je někdo zamilovaný, co to znamená láska, respekt dvou lidí,“ prozrazuje Denemarková. „A na druhou stranu jsem chtěla ukázat, co znamená zločin, zrůdnost, podoby znásilnění, které se promítají po staletí. A dokonce když dojde k válkám, tak je to všude stejné – znásilnění je tolerovaná relaxace pro vojáky všech armád a zemí.“
S dějinami násilí na ženách se v knize svérázně vypořádávají tři prapodivné dámy, které vás možná okouzlí, možná rozčarují, každopádně na ně nezapomenete. Nejsympatičtější postava v novém románu Radky Denemarkové je ale podle jejích vlastních slov Policista. Ten vyšetřuje případ vraždy, který tak trochu parodicky kopíruje vlnu dnešních oblíbených detektivek: „Myslím si, že vyšetření něčeho neznamená vůbec nic. Ani pro oběť ani pro okolí.“ A tak i Policista objeví v případu stopy vedoucí k něčemu daleko hrůznějšímu, než je jedna vražda. Prozrazovat víc nebudeme.
Poslechněte si Liberaturu a nechte se nalákat na Příspěvek k dějinám radosti.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
