Po Básníkovi píše Martin Reiner o lidech z nonstopů, dálničních nadjezdů a konečných tramvají

Jeden z milionu je kniha o obyčejných lidech z mainstreamu, píše se o Reinerově sbírce povídek. K jednomu z milionu patří chlapík s vizáží Toma Cruise a pasem tak tlustým, že prakticky nuluje všechny šance na milostný vztah. Dočtete se i o milenci, který po rozchodu pravidelně chodí postávat na dálniční mostek a vymýšlí příběhy automobilistů. A v závěrečné povídce o tramvajovém šotoušovi se objeví i zmínka o Básníkovi. Žádného Blatného ovšem mezi postavami nenajdete. „Nejsem autor extrémů, ani pokud jde o postavy, které mě zajímají, ani pokud jde o způsob zpracování. Pohybuju se spíš, rád bych se domníval, v oduševnělém mainstreamu. Myslím, že ty postavy jsou normální lidi. I když zpracovávám témata intimní a v řadě případů osobní, myslím si, že půdorys toho textu je natolik povědomý a srozumitelný, že to dává prostor čtenáři. A to je to, co mě zajímá.“

Nás zajímá, jak se liší tvůrčí proces u knihy, která se neopírá o životní příběh, ale musí se u ní fabulovat. „V mém případě se to zas tak moc neliší. Nemívám úplně jasné konstrukce. Je to zoufalé přiznání, ale jsem spíš básník, který vytváří příběh za chodu. Zajímá mě psychologický profil postav. Prvotní impuls je pro mě situace a to, jak se v nich postavy zachovají, jak přemýšlejí, proč jednají zrovna takhle. Je to extrémně neefektivní způsob psaní,“ přiznává Martin Reiner.

Poslechněte si poslední Liberaturu s Martinem Reinerem, dozvíte se mimo jiné, jak se píše po Básníkovi a co to udělá s autorským sebevědomím. „Nemám ambice být mediálně úspěšný a získávat ceny. Mám ambici napsat dobrou knihu.“