Příliv je román o tsunami, které vyvolá společenská změna

2. říjen 2016
Liberatura

Zatím je ještě klid. Člověk si ničeho nemusí všimnout. Včera v noci přišel black out, hodnoty akcií nepředvídatelně poskakují, ale politici a ředitelé korporací vedou konejšivá prohlášení. V noci v centru je podezřele ticho. Marie tráví čas sama doma, ve veliké vile na klidném předměstí. V ulicích lemovaných stromy se objevují rozezlení muži s mačetami, zatímco Marie zatahuje závěsy a vypíná televizi s mimořádnými zprávami. Příliv člověk pozná, až když stojí po kolena ve vodě.

Nadbytek i nedostatek

„Je to román o společenské změně, o tom, co jí vyvolává a čím se sytí, jakými emocemi,“ vysvětluje svůj román Příliv Miroslav Boček. Změnu prožívá do poslední chvíle letargická Marie, proti ní stojí Vyšetřovatel, ambiciózní policista, který chce společenskou změnu využít k vlastnímu prospěchu. „Určitě jsem vycházel i z nějakého vnitřního, ne úplně dobrého životního pocitu,“ přiznává Boček vznik Přílivu, vysvětluje také, že něco cítil ve vzduchu. „Jak je vidno dnes, atmosféra houstne tím směrem, jakým byla kniha ve vzduchu.“ Podle Bočka přibývá hlasů, které předpovídají válku, konkrétně se ale nejvíce obává izolace. Spouštěčem krize v Přílivu je pak kombinace nadbytku a nedostatku. „Nadbytek je v tom, že jsme obklopeni blahobytem. Samozřejmě, jeho distribuce se liší, ale mám dojem, že pořád máme tendenci převádět všechno na peníze. Čím víc toho máte, tím víc ve vás zraje strach, že o to přijdete.“ Nedostatek vidí Boček v tom, že ve světě Přílivu chybí hodnoty. A nejen v něm. Příliv je ale pořád fikce – antiutopická románová vize, ve které to není daleko k Proximě Centauri.

03714898.jpeg

Potřeboval jsem příběh

To, co je na Přílivu nejpřitažlivější, je Bočkova schopnost kombinovat žánry jako je sci-fi nebo politický román s básnickým jazykem. Boček ostatně v literatuře začínal jako básník. V roce 2011 vydal debut Některé mraky plují pomaleji. Chvíli poté mu ale básně přestaly stačit. „V poezii už jsem nenacházel adekvátní rozměr toho, jak říci to, co bych chtěl. Potřeboval jsem příběh.“ Bočkovi se narodilo dítě, začal chodit do práce, jeho život se stal konformnějším. Ovšem vznik knihy Příliv svědčí o tom, že přibyly i úzkosti. Ani nová kniha, kterou Boček právě chystá, nebude o moc optimističtější. Tentokrát zkoumá společnost, v níž je uspaný konflikt.

Poslechněte si poslední Liberaturu s Miroslavem Bočkem a dozvíte se také, co českobudějovický prozaický debutant nejraději čte, kterou knihu si právě koupil nebo které lokální autory sám doporučuje.

autoři: Karolína Demelová , Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.