Sylvie Richterová v Liberatuře: Naše doba se musí vypořádat se zlem

„Téma jsem si vybrala okamžitě, když jsem vydala Druhé loučení. Osoby, které v něm jsou, si zaslouží další román. A také jsem si říkala, teď musíš zkusit psát o zlu, protože naše doba se se zlem musí vypořádat,“ vysvětluje Sylvie Richterová.

V roce 1971 odcestovala do Itálie, kde střídavě působí a žije dodnes. Nakolik měl pobyt jinde a geografický odstup vliv na její tvorbu, byl inspirující, nebo i hendikepující? „V knize se mluví i o italském terorismu. Měla jsem navíc český i italský pas a hodně jsem domů jezdila. Dost jsem při tom riskovala a hodně poznala. V románu je dvojí pohled. Dokonce v románu jedna postava říká: Máme dvoje oči, protože vidíme ze dvou míst. To myslím, že je důležité,“ tvrdí Richterová.

Sylvie Richterová, výjimečný host Liberatury, nám prozradila i to, kteří autoři ji ovlivnili a kdy začala toužit po tom, stát se spisovatelkou: „Bylo mi šest let, koukala jsem na tatínkův obrovský psací stroj a říkala jsem si – jak já budu psát, když nemůžu najít ta písmenka a nevím, jak se dělají čárky?“

Poslechněte si poslední Liberaturu, řekneme vám víc o knize Každá věc ať dospěje na své místo a možná zjistíte, proč někteří tvrdí, že tato próza může umlčet touhy po velkém českém románu.