Z knižních obálek konečně mizí Hitler. Liberatura o grafice knih a Zdenku Seydlovi
Možná o tom ani nevíte, ale v knihovně máte skoro určitě knihy s grafikou Zdenka Seydla. Může to být vydání Švejka, Čapkovo dílo, edice Bedna nebo Klíč. Český knižní trh zažíval od 40. až do 70. let minulého století grafickou hegemonii Seydla. Člověka, který v šedé době přinášel pestrobarevný, živoucí a originální design.
„Tenkrát o těch věcech nerozhodoval trh. Nakladatelství neměla odborníka přes marketing, který by rozhodoval o tom, co se prodává nebo co se líbí. Existoval výtvarný redaktor, který za podobu knihy odpovídal. V případě Československého spisovatele to byl Zdenek Seydl – od roku 1949 do roku 1973,“ vysvětluje Martin Tvrdý (známý taky jako hudebník Bonus), který se podílel na vydání obří monografie Seydlova knižního díla. Grafik, který poznamenal české knihovny, podle Tvrdého toužil po neustálém okouzlování a byl ideovým souputníkem Paula Kleho a Joana Miróa.
Kromě Seydla jsme s Martinem probírali i současný knižní design. Pořád prý tvrdí, že dobrý design je ten, kterého si člověk nevšimne, který dokáže vtáhnout do obsahu. „Ještě platí, že existují knihy tak hnusné, že si je nechceš přečíst, to se mi stává, i když jde o jinak zajímavou věc. Je to troufalost, ale jsem o tom přesvědčený: dvě různá vydání stejného textu jsou dva různé zážitky z té knihy.“
Martin se taky zmínil o knihách, které mu graficky připadají nejzajímavější z poslední doby. „Jsem velký fanda věcí, co dělá Petr Bosák a Robert Jansa, z poslední doby se mi líbila kniha o Ivo Pospíšilovi – Příliš pozdě zemřít mladý. To je střízlivě udělaná kniha, ale velmi pěkná. Jsem zásadní fanoušek taky Martina Kubáta,“ vyjmenovává Tvrdý. Obecně má celkem roztomilou radost z toho, že hezkých publikací prý v Česku přibývá – může za to údajně hlavně dobře zvolené písmo, které odpovídá charakteru textu. No a nejpozitivnější trend v české knižní grafice? „Ubejvá Hitlerů z obálek.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
