České Japonsko v Modeschau: Kimona a dekonstrukce

10. březen 2015

K inspiraci a obdivu vůči japonské módě se hlásí řada českých designérů. Od Moniky Drápalové, která tuto sobotu oblékne do kimon vítěze Czech Grand Design, přes Denisu Novou nebo Hanu Zárubovou, fascinované dekonstrukcí, až po AlešBáry, jejichž dlouhodobou práci s tvarem kimona aktuálně představuje výstava v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu.

Mým cílem není podat kompletní souhrn, ale zamyslet se nad tím, co vlastně konkrétní návrháře na japonské módě zajímá a jak ji interpretují. Rozhovor o tom, čím inspiruje tradiční tvar kimona Moniku Drápalovou a jak došla ke konceptu tohoto oděvu jako trofeje pro letošní Czech Grand Design, si můžete poslechnout tu. Monika zmiňuje kontrast jemnosti a tvrdosti, kázně a něžnosti a také perfekci tvaru. Zmiňuje také to, že se střih kimona během staletí vycizeloval k naprosté dokonalosti. Právě geometrickou přísností a přesně definovaným tvarem v ploše i na těle zajímají kimona i Denisu Novou, která v roce 2012 své kimonové kabáty na Designbloku vystavila zalisované mezi dvě skla, jako zarámované obrazy. To, aby oděv dával jasný geometrický tvar rozložený v ploše, je také jednou z oblíbených her Hany Zárubové. Obě návrhářky v rozhovorech zmiňují i sympatie k dekonstrukci a minimalismu japonských návrhářů, jako jsou Rei Kawakubo nebo Yohji Yamamoto.

Propojení purismu s rukodělnými technikami dlouhodobě zajímá designérku a vedoucí Ateliéru designu oděvu a obuvi UMPRUM Liběnu Rochovou. A podobným směrem se při inspiraci Japonskem pohybuje i brněnská značka AlešBáry. Průřez pracemi inspirovanými kimonem od návrhářského dua Báry a Aleše Šeligových je k vidění na výstavě ki -mono v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu až do 7. června. Značka AlešBáry, která funguje už čtrnáct let, se tradičně pohybuje na hraně mezi jednoduchostí a minimalismem a dekorativní zdobností. Spíš než o koncepty jim jde o propojení řemesla a estetiky. Z japonské módy je proto vedle jednoduchých forem zajímají právě historické rukodělné techniky. V rozhovoru s Alešem Šeligou se také dozvíte o kimonech z paličkovaných krajek, která v těchto dnech vznikají ve spolupráci s továrnou Topak, a o nové letošní kolekci inspirované japonskými kreslenými pohádkami a Brnem.

České Japonsko ale není jen minimalisticky uměřené. Jako bonboniéru plnou zářivých barev a nadsazených tvarů ho ve své práci z roku 2012 zobrazil student UMPRUM Filip Jakab. O kolekci inspirované pomyslnou cestou Anny Piaggi do Tokia si můžete poslechnout tu. Z mladé designérské generace bych ráda zmínila také letošní práce studentek ateliéru Liběny Rochové, které si v rámci školního zadání recyklace některé z ikonických světových značek zvolily Yohji Yamamota. Jejich úkolem bylo navrhnout kolekci z pozice nového kreativního ředitele vybrané značky: pochopit a vystihnout její DNA a udělat osobitý a smysluplný krok dopředu. Obě se přitom zaměřily na filozofii Yohji Yamamota.

Barbora Procházková se odrazila od Yamamotovy kritiky současné módy, která má být hlavně rychlá a levná a postrádá kvůli tomu svou původní hodnotu. Rozhodla se pro „slow fashion“ postup: rozpárala a zrecyklovala svou předchozí kolekci Bohemia. Rozšířená podoba kolekce se premiérově představí na festivalu Fashionclash v Maastrichtu, kam byla Barbora vybraná na loňském designSUPERMARKETu. Více si poslechněte v rozhovoru tu. Také Michaela Čapková se nechtěla inspirovat jen tvaroslovím oděvu. Zaujal ji Yamamotův obdiv k fotografiím Augusta Sandera, který hledal spojitosti mezi povahou práce a vzhledem lidí. Rozhodla se proto zaměřit na pánský pracovní oděv ze specifického českého textilního materiálu kanafas.

Z českého průmyslu: Flexiko

Na závěr ještě další díl ze seriálu reportáží Modeschau z českého módního průmyslu. Tentokrát z výroby flexiblové obuvi Flexiko, která funguje ve Lhotě u Zlína. Široká a pohodlná flexiblová obuv se napíná směrem od kopyta a prošívá se po obvodu. Firma Flexiko navazuje na tradici zlínského Svitu, vznikla v roce 1992. Její boty míří kromě domácího a slovenského trhu i do Japonska, Anglie nebo Německa. K základním typům bot Flexiko patří farmářky, pracovní boty, sklářské pantofle nebo bowlingová obuv. Značka se nebrání spolupráci s mladými designéry, Eliška Kuchtová tu realizuje boty své značky Cutulum a boty inspirované domácím obutím tu v zimě 2014/15 realizovaly studentky Ateliéru módní tvorby UMPRUM Petra Gabaš Pluháčková a Karin Říhová Onderková. Ve výrobě Flexika ve Lhotě u Zlína jsem natáčela s Vladimírem Staňkem.

Odkazy:
http://www.modra-fashion.cz/
http://www.denisanova.cz/en/
http://www.studio-lr.com/
http://www.hanazarubova.cz/
http://www.alesbary.cz/
http://www.tprj.net/
http://mim-fd.wix.com/mimfd
http://pulsebybarbora.tumblr.com/

Playlist:
Tunji Ige – Day2Day, Eagle Remix (Hypetrak)
Ghastly – Every Night ( Dim Mak)
Ljones – Mango Kimono (Cult Classic Records)
Rushmore – Moment X (Astral Plane Recordings)
Jubilee – Jealous (Mixpak)
Kleerup – Let Me In, Sebastien Remix (Warner Music)
Woodwire – Oddyssea (Cosmonostro)
Mariam Wallentin & Ben Frost – Tainted Love (Sky Atlantic)
Oscar Key Sung – Premonition (Warner Music)

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.