Modeschau13. ledna  2015 v 19:00  

Detox nákupních maniaků: Slow Fashion

Hlavně nakupujte! Levně, hodně a všude totéž... - Foto:  pixabay.com

Hlavně nakupujte! Levně, hodně a všude totéž...Foto:  pixabay.com

Slow Fashion, česky pomalá móda, je reakcí na masovou nadprodukci ekologicky a eticky zatíženého oblečení. Navazuje na hnutí pomalého jídla a její popularita je momentálně nejsilnější v západní Evropě, Japonsku a ve Spojených státech. První ostrůvky pomalé módy se už objevují i u nás.

Hlavně nakupujte! Levně, hodně a všude totéž 

Současný módní průmysl funguje převážně způsobem takzvané Fast Fashion, rychlé módy, která je navrhovaná v Evropě a Americe, masově produkovaná v zemích třetího světa a následně distribuovaná kolem celé zeměkoule. V českých pobočkách nadnárodních řetězců, jako H&M, Zara nebo Mango, kupujeme stejné šaty jako zákazníci v Americe, Francii nebo v Číně. Stojí pár stovek a jejich kvalita a design nám poslouží maximálně půl roku. Jsou totiž ušité podle krátkodechých masových trendů a při jejich výrobě se nepočítá s tím, že by vám měly vydržet více než jednu sezonu. Kromě toho, že je z velké části šijí dělnice v pro nás nemyslitelných podmínkách, jejich výroba znečišťuje životní prostředí a spotřebovává velké množství přírodních zdrojů, od vody až po fosilní paliva. Je to dané nejen způsobem výroby, ale i tím, že tyto oděvy za zákazníky běžně cestují v lodních kontejnerech přes půl světa. 

 Pomalá revoluce začala jídlem 

Na to, že takový přístup není dlouhodobě udržitelný, upozornila mimo jiné Kate Fletcher z Centra pro udržitelnou módu. V roce 2007 se jako první rozhodla na módní průmysl aplikovat poznatky z tehdy už známého hnutí Slow Food. U jídla si totiž lidé nesmyslnosti masové globalizované nadprodukce všimli ze všeho nejdříve. Hnutí Slow Food, neboli pomalého jídla, se poprvé objevilo v 80. letech v Itálii. Tehdy šlo o odmítavou reakci na rozšiřující se fastfoodové řetězce. Italové začali klást důraz na tradiční regionální recepty a lokálně a sezonně dostupné potraviny. Jejich preferencí podpořili lokální zemědělskou produkci, farmáře a maloobchodníky. Od gastronomie se pak pomalý přístup rozšiřoval do dalších oblastí životního stylu, od architektury a designu přes zemědělství a průmysl až po způsoby cestování. Od 90. let už na toto téma vyšla řada zajímavých knih. Knihu Carla Honorého In Praise of Slowness přirovnal deník The Times s lehkou nadsázkou k pomalé verzi Marxova Kapitálu. Pomalé hnutí oslovuje čím dál tím více lidí, kteří uvažují o environmentálních důsledcích svých běžných aktivit. 

Pěstování bavlny - Foto: oficiální Facebook AMWA ORGANIC

Pomalá móda v Česku 

Zpomalit můžete mnoha způsoby: nakupovat jen to, co opravdu potřebujete a co vám vydrží, preferovat bio a lokální zboží, zajímat se o způsob výroby a nekupovat neekologicky a neeticky vyrobené věci, recyklovat obnošené kousky. Slow Fashion je nevědomky třeba váš strýc z Moravy, který nosí zlínské prestižky do roztrhání. Jak v rozhovoru vysvětluje Kamila Boudová, zpomalení módního průmyslu je komplexní a náročný proces, do kterého se musí zapojit všichni, od zákazníků přes značky a výrobce až po státní správu. Cesta k preferenci pomalé módy vede často přes osobní zážitek. Zatímco Kamila Boudová se rozhodla opustit svět rychlé módy po zkušenosti s prací ve velké nadnárodní módní značce, Eva Urbanová, zakladatelka prvního pražského obchodu s pomalou módou a bytovými doplňky Nila, se ke Slow Fashion dostala přes odpor k dětské práci: „Při cestování po Uzbekistánu jsem viděla dětské sběrače bavlny, kteří by místo na polích měli být ve škole. Začala jsem se zajímat o původ bavlny a přes preferenci bio jsem se postupně dostala až k celkovému přístupu pomalé módy.“ 

 

Eva Urbanová: K pomalé módě mě přivedla dětská práce

Vložit na svůj web

Kromě vinohradského obchodu Nila potkáte Slow Fashion třeba v butiku Czech Labels & Friends na Starém Městě. Klidný ostrůvek pomalé módy najdete i pár kroků od Václavského náměstí v obchodě a kavárně návrhářky Natálie Steklové, která se dlouhodobě věnuje práci s bio materiály. V článku Krásné bio v české módě se vedle Natálie Steklové můžete seznámit i se Zuzanou Sedmidubskou, která je zastoupená v showroomu Sistersconspiracy na Letné, a s bio kolekcí Reset značky Jakoby Kristýny Javůrkové. Ta se od bio bavlny rozhodla posunout směrem k recyklaci. Na stáži u berlínské designérské značky Schmidttakahashi se seznámila s autorským zpracováním secondhandového a zbytkového textilu: „Koncept Schmidttakahashi je mi osobně velmi sympatický. Lidé jim nosí své staré oblečení a oni jim z něj na míru vytváří nové stylové kousky. Recyklace může vypadat opravdu dobře, ale je velmi pracná a časově náročná.“ 

 

Kristýna Javůrková: Stylová recyklace na míru

Vložit na svůj web

Bio nebio: White Washing a falešný bio bambus 

Řada lidí se s takzvanými bio kolekcemi setká poprvé ve velkých nadnárodních řetězcích. Ty ale často s pojmem bio pracují jen jako s trendy nálepkou, která jim má vylepšit image (takzvaný White Washing). Třeba často užívaná značka Organic Cotton není oficiálně certifikovaná a nezaručuje v podstatě vůbec nic. Když na cedulce není jasně napsané procento a druh bio materiálu, nejspíš kupujete běžný konvenční výrobek, ve kterém je v lepším případě malá příměs bio materiálu. Jak vysvětluje Jana Růžičková z Amwa Organic, certifikované bio materiály mají z podstaty věci vyšší ceny než látky, ze kterých šije Fast Fashion průmysl. Podle lacinosti a hladkého povrchu materiálu poznáte třeba falešný bio bambus. Ten, který je skutečně bio certifikovaný, má hrubou strukturu. Poslechněte si o kvalitách a specifických vlastnostech bio materiálů, White Washingu a vlivu bio na kvalitu života.  

 

Jana Růžičková: Levný bio textil je nesmysl

Vložit na svůj web

Jak vyplývá ze slov Jany Růžičkové, očekávat u oděvů z bio látek ceny srovnatelné s nadnárodními Fast Fashion řetězci je nepochopením situace. Platíte za vyšší kvalitu a trvanlivost a také za to, že výroba vašeho trička nebo kalhot doslova neotravuje dalším lidem život. Součástí přístupu Slow Fashion je i to, co starší generace dělaly automaticky a ze šetrnosti: rozvaha a plánování nákupu konkrétních věcí, o kterých si nejdřív něco zjistíme. Což je v době internetu snadnější než kdy dřív. Při výběru je také dobré zvážit, že danou věc budete nosit mnoho let a chcete, aby stále vypadala dobře. S tím souvisí i volba nadčasového střihu a dobré uchovávání a údržba oděvu. 

Hodně štěstí při zpomalování nejen v módě přeje Veronika Ruppert.

odkazy:
http://sustainable-fashion.com/tag/kate-fletcher/
http://kamila-boudova.pikock.me/
http://kristynajavurkova.com/
http://www.schmidttakahashi.de/index.php/en
http://www.7dub.cz/
http://www.nataliesteklova.com/
http://www.nila.cz/
https://www.facebook.com/pages/Nat%C3%A1lie-Steklov%C3%A1-shopcaf%C3%A9/161457647336968
https://www.facebook.com/CzechLabelsAndFriends 

Playlist:
Fatnotronic – Gold and Timber (Chit Chat Records)
Embassy Of Joy – Addiction, Johannes Brecht Remix (Endless Records)
Christine and The Queens – Christine (Because Music)
Kanye West – Guilt trip, Ackeejuice Rockers Remix (Def Jam)
Sean Water – New Yr 2k15 (uns.)
Unkwon – If We Could Just Dub (Safer at Night)
Prints – Ghosts (Old Wave Records)
Burka Blue – No Burka! (uns.)
Young Ejecta – Your Planet (Driftless Records) 

Pořad: Modeschau  |  Stanice: ČRo Radio Wave
Čas vysílání: úterý 18:00; repríza pátek 05:00  |  Délka pořadu: 60 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace