Modeschau: Renesance domácího šití, neviditelná přehlídka a festival Mini

7. červen 2016

Fenomén domácího šití se vrací. Zatímco pro generace našich rodičů byl v socialistickém nedostatku nutností, pro současnou mladou generaci je vyhledávanou volnočasovou aktivitou. Přinášíme reportáže ze sdílených dílen, které pořádají kurzy šití: z pražské Strojovny nebo brněnské Industry. Ohlédneme se také za prvním českým festivalem dětské módy Mini a za doprovodnou přehlídkou výstavy Potmě, která upozornila na to, jak oděv a módu vnímají nevidomí lidé.

V září 2013 se otevřela první pražská sdílená šicí dílna v Krymské. Martina Novotná se ve svém projektu rozhodla vrátit k ruční práci: „Už mě nebavilo sedět celý den za počítačem, i když jsem dělala smysluplnou práci, přišlo mi to příliš pasivní. Rozhodla jsem se tak vrátit k věci, kterou jsem původně vystudovala a která mě velmi baví.“ Služby dílny využívají hlavně lidé ze sousedství, generační spektrum je široké. Dělají se tu opravy a úpravy oblečení, zakázkové šití a také pravidelné kurzy různých ručních prací. Pokračuje Martina: „Největší zájem je o kurzy šití, občas děláme i voskovou batiku, pletení nebo háčkování. Do šití se pouští nejčastěji mladé ženy kolem třiceti a maminky na mateřské dovolené, které chtějí svým dětem něco vlastnoručně vyrobit. Myslím si, že mladí lidé se čím dál tím častěji zajímají nejen o to, jaké jídlo jedí, ale také o to, jak bylo vyrobené oblečení, které oblékají.“

03610459.jpeg

Podle jedné z vedoucích kurzů v Krymské, zkušené krejčové Miloslavy Jančové se dnes lidé v ruční práci kreativně realizují: „Dnes je to pro mladé velmi jednoduché, na internetu si mohou najít spoustu věcí. Nejtěžší pro ně ze začátku bývá zvládnout šicí stroj.“ Účastnice kurzu dodávají, že je to pro ně relax: „Je to pro mě způsob, jak vypnout, soustředit se jen na jednu věc. V tomhle je to podobné jako třeba u sportu. V kurzu šiju nejčastěji nekomplikované věci pro svou dceru, nemám žádné vysoké ambice.“

Jednodušší základní kusy oděvu se učí šít také účastníci kurzů v brněnské Industře, kterými mě provází Kristýna Litrbacká: „Chodí sem lidé, kteří pracují v marketingu, v managementu, myslím, že si u ruční práce odpočinou. Dělá jim také radost, že si něco dokážou sami vyrobit. V době, kdy si můžeme v obchodech koupit víceméně cokoliv, má vlastnoručně ušitá věc specifický wow efekt.“ Návrat zájmu o šití není znát jen ve sdílených šicích dílnách, ale také na středních školách. O studiu oboru krejčí na Střední škole gastronomie a služeb v Liberci jsem mluvila s Veronikou Mullerovou, absolventkou Literární akademie a Mediálních studií: „Moje maminka mi na střední šila šaty do tanečních a já jsem si je vždycky přála umět udělat perfektně a profesionálně, ne jen horkou jehlou. Musím říct, že je to velmi těžké, člověk se musí ke kvalitě opravdu prošít a věnovat se tomu naplno.“ Ve třídě prý vedle teenagerů, kteří jdou do učení po základní škole, není jediná vysokoškolačka: „Třeba vloni bylo v ročníku více vysokoškoláků, co se rozhodli studovat řemeslo. Letos jsme promíchaní, jsou tam studenti ze základní školy i lidé, co se do šití rozhodli pustit po maturitě.“ Pro Liberec se Veronika rozhodla kvůli dobré zkušenosti s tamními krejčovými: „Už dříve jsem tam jezdila a nechávala si šít šaty a kabáty, díky tomu jsem věděla, že tamní krejčové mají skvěle zvládnutou techniku. Profesionální přístup a kvalitní vedení je podle mě při učení řemesla zásadní.“

03610458.jpeg

Neviditelná přehlídka: Jak vnímají módu nevidomí?

Až do konce roku můžete na pražské Novoměstské radnici navštívit výstavu Potmě. Na vlastní kůži tam pocítíte, jak prochází všedními dny nevidomí lidé. Jak říká ředitelka výstavy Rita Küü, projít ji můžete díky všem svým smyslům vyjma zraku, včetně smyslu pro humor: „Na výstavě Potmě skutečně nic neuvidíte, ale seznámíte se s tím, jak každodenní situace vnímají nevidomí lidé. Máme tam byt, ulici, les, park, galerii, zvukové efekty a hlavně naprostou tmu.“ Ke každodennosti patří i oblékání, a proto se Rita Küü jako jeden z doprovodných programů rozhodla uspořádat módní přehlídku. Nevidomé modely a modelky oblékaly profesionální stylistky Irena a Šárka: „Snažíme se jim oblečení co nejlépe popisovat, odpovídat na jejich dotazy. Nejdříve jsme si s nimi povídaly o tom, co mají rádi, aby se pak ve vybraném oblečení při přehlídce cítili dobře. Více vnímají materiály a to, jak je oblečení obepíná.“ Vedle pocitu pohodlí a praktičnosti oděvu je i pro nevidomé důležité, aby vypadali dobře. Při výběru oblečení se spoléhají na své nejbližší, ať už je to manžel, děti, nebo blízcí přátelé. Poslechněte si reportáž z Neviditelné módní přehlídky.

Stylová dětská móda má svůj český festival: Mini

Rodiče, kteří se nechtějí oblékat do tuctové a neetické módy v řetězcích, logicky vyhledávají totéž pro své děti. O vlně zájmu o autorskou dětskou módu a prvních českých a slovenských dětských značkách jsme v Modeschau mluvili už před dvěma lety. V té době už také v hlavě kurátorky a autorky knih o českém designu Terezy Bruthansové zrál nápad na kvalitní dětský prodejní festival. V loňském roce uspořádal milánský týden designu Salone del Mobile vůbec poprvé Kids Design Week a v Paříži se odehrála premiéra výběrového veletrhu Kid zaměřeného na dětské oblečení a doplňky. Český špendlík na mapu událostí dětského designu připíchl letos v dubnu festival Mini. Vedle módy od českých a zahraničních značek představil i knihy, kreslicí potřeby a produktový design od kol přes hračky až po nábytek. Událost s bohatým doprovodným programem, ve kterém nechyběla ani dětská módní přehlídka, hostila galerie a zahrada pražské Villy Pellé. Poslechněte si rozhovor o dětské módě a festivalu Mini s Terezou Bruthansovou.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.