Módní trendy a islám k sobě nachází cestu přes internet

20. leden 2015

Muslimky nechodí vždy zahalené a nezajímá je jen tradiční oděv. V posledních letech se jejich přístup k módě dynamicky proměňuje a velkou roli v tom hraje internet. Konkrétně weby a blogy s milionovou návštěvností, na kterých mladá generace hledá průnik mezi pravidly islámu a módními trendy.

Boom muslimských módních blogů

První muslimský módní web v Americe spustila v roce 2007 Mariam Sobh, novinářka z Chicaga, která na sebe upoutala pozornost moderováním zpráv v hidžábu. Její web Hijab Trendz má měsíčně přes dva miliony kliků a facebooková stránka se pomalu blíží k milionu fanoušků. Mariam se zaměřila na americké muslimky. Z jejich perspektivy rozebírá současné módní trendy a to, jak je zapojit do vzhledu, který stále odpovídá požadavkům islámu. Další vlivnou americkou bloggerkou je Yaz the Spaz, která se v roce 2010 proslavila YouTube tutoriály o tom, jak jednoduše a zajímavě uvazovat hidžáb.

03296184.png

Za uvolněným indie stylem můžete zamířit na Slice of Lemon nebo na Instagram Hipster Hijabis. K velkým jménům muslimské módy online patří i Dina Tokio, která svým followerkám radí třeba to, jak stylově vyzrát na plážovou nutnost burkini. Muslimské módní blogy ale nevznikají jen v Americe, najdete je v Evropě, Austrálii i v zemích Blízkého východu. Články a videa se často kromě módy zaobírají i dalšími navazujícími tématy a některé z nich jsou opravdu vtipné, jako například Saimasmileslike, která ve svých YouTube stand-upech řeší všechno možné, od piercingu přes menstruaci až po trend velkých sexy pozadí.

Česká představa muslimky: Utlačovaná maniačka v burce

Většina lidí v Česku neví nejen o trendové revoluci v mladé muslimské módě, ale nezná ani základní kusy tradičního ženského muslimského oděvu. Zahalení je také většinou vnímané a prezentované jako forma útlaku žen a tiše se předpokládá, že ženy samy se nezahalují dobrovolně. Zejména v západním světě ale záleží převážně na jejich přesvědčení a osobní volbě. Jak v rozhovoru vysvětlila Kateřina Gamal Richterová, některé muslimky nenosí žádný šátek, jiné kombinují hidžáb s běžným oblečením „západního“ stylu.

03296182.png

Konzervativnější věřící a často starší generace se ale mohou na základě své víry rozhodnout i pro nejvyšší možné zahalení do burky. Jiné to samozřejmě bylo v případě přísného režimu, který v Afghánistánu nastolil v letech 1996 – 2001 Tálibán. Ženy tvrdě omezil ve vzdělání a dalších aktivitách. Řada žen tehdy nosila burku z povinnosti, s nevolí a nedobrovolně, a jakmile došlo k uvolnění, s radostí ji odložily. Příkladem odmítavé reakce mladé generace vůči vnucovaným burkám byla třeba protestní kapela Burka Band z Kábulu. Obecně je ale paradoxní, že burka, kterou nosí jen velmi malé procento muslimek, je v Evropě často vnímaná jako tradiční symbol ženského muslimského oděvu. Je to podobné, jako kdyby si lidé z Blízkého východu mysleli, že u nás nosíme lidové kroje.

O tom, jakou míru zahalení muslimka zvolí, rozhoduje její osobní přístup k víře a také tradice a očekávání rodiny a společnosti, ve které žije. Třeba v Arabském zálivu je rozšířený nikáb, závoj, který zakrývá obličej s výjimkou očí. V této oblasti jsou také rozšířené abáje, dlouhé šaty s rozšířenými rukávy, které jsou často černé s bohatými výšivkami a zdobením kamínky. Pro Írán je příznačný čádor, černý plášť, který si žena zahalená do šátku přehodí přes hlavu a přidržuje si ho rukama na hrudi. Nenosí ho ale všechny Íránky. V Indii a Pákistánu je zase běžný šalvár: volná splývavá tunika doplněná širokými kalhotami a šátkem, který ladí se zbytkem oděvu. Poslechněte si víc o ženské módě a islámu v rozhovoru s Kateřinou Gamal Richterovou.

03296181.png

S tématem muslimské módy a vzdělání pracuje ve své aktuální výstavě v domě U Zlatého prstenu v Praze studentka UMPRUM Karíma Al-Mukhtarová. S burkami se setkávala v ulicích Berlína, kde momentálně žije, a také skrz online videokomunikaci se svým otcem, který žije v Iráku. Přes webkameru viděla na pozadí ženy v burkách a uvažovala o tom, jaké to asi pro ně je. Začala se o muslimský oděv zajímat víc a překvapilo ji, jak málo toho o něm vlastně věděla. Při cestách mezi Berlínem, kde momentálně žije, a Prahou, kde studuje, vnímala velký rozdíl v přístupu vůči zahaleným ženám. A proto se rozhodla téma zapojit do své výstavy v Galerii hlavního města Prahy v rámci cyklu Start Up: „Myslím si, že řešením všech problémů je vzdělání, a proto jsem se do burky rozhodla vyšít tutoriál. Burka tu často symbolizuje útlak žen, ale v tomto případě to tak není, je to pro mě oděv, móda. Proto jsem i použila figurínu, jakou můžete běžně vidět ve výlohách obchodů.“ Součástí výstavy s názvem Dear Valued Customers je i náročná výšivka do dřeva, která expanduje do stěn galerie. Výstavu můžete navštívit do 25. ledna, otevřena je od úterý do neděle 10:00–18:00. Poslechněte si rozhovor s Karímou o výstavě.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.