O detoxu módního průmyslu podle Greenpeace

Způsob, jakým Greenpeace o detox oděvního průmyslu usiluje, ale není úplně fér. Ve své podstatě dobrý záměr by neměl světit špatné prostředky, mezi které v kampani Toxické nitky v ČR patří hlavně manipulace s neúplnými a zavádějícími informacemi. Jak byste jako náhodný kolemjdoucí pochopili cedule, které Greenpeace umístili do výlohy jediné české firmy, zařazené mezi 20 značek ve výzvě k detoxu? Nápis „Toxické látky už jsou dávno z módy“ na figuríně v oblečení Blažek může být velmi snadno pochopený tak, že tyto oděvy jsou jedovaté, že obsahují zdravotně nebezpečné látky. Tak to ale podle platných norem a měření certifikovaných kontrolních laboratoří není. Vedoucí kampaně Toxické nitky v ČR Jan Freidinger na moji přímou otázku popřel, že by Greenpeace někdy tvrdilo, že značky zahrnuté ve výzvě k detoxu mají jedovaté oblečení. Jejich kampaň tak ale působí.

Když si opravdu podrobně přečtete studii Toxické nitky, dozvíte se, že určité toxické látky se nacházely v oděvech všech 20 módních značek (konkrétně látky, kterým se zkráceně říká NPs a působí jako hormonální disruptory). V materiálu ale chybí informace o tom, že tyto látky podléhají normám REACH, podle kterých se řídí celá EU. REACH přesně stanovuje povolený a pro nositele zdravotně nezávadný limit NPs. A když ho srovnáte s tabulkou Greenpeace, zjistíte, že 13 značek z 20 se pohybuje ve zdravotně nezávadných hodnotách. Jejich oděvy tedy toxické, ve smyslu jedovaté, pro nositele nejsou. Proč tuto informaci Greenpeace ve studii nepřináší? Protože bylo na stránkách potřeba víc místa na fotku sexy aktivistky do půl těla s razítkem výzvy k detoxu nad pupíkem?

Další problém je, že Greenpeace ve skutečnosti neví, jestli oděvy, které otestovali v rámci studie Toxické nitky, vznikly v továrně, která toxický odpad vypustila do přírody. Je možné, že tyto látky, které se používají většinou k praní, byly při výrobě oděvů testovaných Greenpeace odfiltrované a nešly z továrny ven. Z rozhovoru s Janem Freidingerem vyplývá, že měření ke studii Toxické nitky proběhlo jen u jedné konkrétní továrny v Číně přibližně před třemi roky a není provázané s měřením konkrétních koncových produktů, které byly s určitým časovým odstupem koupené v Evropě. Všech 20 značek sice s touto konkrétní toxickou továrnou v minulosti spolupracovalo, ale údaje o tom, v jakém objemu a jestli ve spolupráci pokračují, nejsou k dispozici.

aktivistka Greenpeace|foto: Greenpeace

V žádném případě nechci zpochybňovat, že výroba textilu v zemích globálního jihu v mnoha případech tamní životní prostředí ničí. Továrny vypouští nebezpečné látky do řek, znečišťují půdu, vodu i vzduch. A my, jako konzumenti těchto produktů, jsme za tuto situaci spoluzodpovědní, stejně jako značky, které si v těchto podnicích objednávají výrobu oblečení. Změny, které Greenpeace od módních značek v rámci výzvy k detoxu požaduje, skutečně mohou vést k malému zlepšení v případě těchto labelů. Značky budou muset informovat o tom, kde a s jakými chemikáliemi se jejich věci vyrobily. Většina z nich se také už zavázala k náhradě nebezpečných látek ekologicky šetrnějšími alternativami a tzv. Zero Discharge, tj ambici k nulovým hodnotám toxických látek ve výrobě.

V takzvaných toxických továrnách ale nevyrábí jen 20 firem z celého světa. Tisíce dalších budou pokračovat dál, dokud se problematické látky nezakážou ve výrobě (v EU už se NPs používat nesmějí). Z Evropské unie můžeme situaci v zemích globálního jihu ovlivnit hlavně zákazem výskytu těchto látek nebo jejich stop v dováženém zboží. Ohledně NPE už požadavek na nulový limit v oděvech dovážených do EU vzneslo Švédsko. Je ale otázka, jak dlouho potrvá, než se tato změna prosadí. Zatím si můžete alespoň přečíst průvodce nákupem netoxického oblečení na webu Greenpeace. Dozvíte se tam víc o vybraných 11 nebezpečných látkách a o tom, jak přísné jsou nejčastěji užívané textilní certifikáty.

Souhrn informací o Toxic Threads, rozhovor s Janem Freidingerem z Greenpeace, reakci společnosti Blažek, informaci o platných limitech NPE a trestech, které za jejich překročení hrozí, najdete tady.

Playlist:
Bonobo – Cirrus (Ninja Tune) 5:52
Andy Stott – Numb (Modern Love) 6:30
Sumsun – New Piano (Leaving Records) 4:21
LE1F – Fry Dem (Greedhead) 2:10
Chelsea Wolfe - Flatlands, Lust For Youth Remix (Sacred Bones) 5:47
Screaming Females – Poison Arrow (Don Giovanni) 3:35
Onra – Second Chance (uns.) 2:38
Jozef Van Wissem & Jim Jarmusch – Etimasia (Sacred Bones) 3:12