Mykki Blanco a jeho/její rapový queer swag
Newyorský transgender básník a performer Michael Quattlebaum stvořil výstřední alter ego jménem Mykki Blanco. A zdá se, že ten – či ta – by svou aktuální mixtape New Cosmic Angel: Illuminati Prince/ss mohl/a dotlačit queer hip hop pěkně vysoko do hitparád.
Není žádným tajemstvím, že hip hop patří k nejvíce homofobním žánrům. Když se nad tím zamyslíte, je to docela paradox, vždyť kdo jiný by měl být nakloněn k prezentaci jinakosti či odlišnosti životních stylů než právě rappeři, jejichž kultura se formovala také jako protest proti rasové diskriminaci. Bohužel v průběhu let tyto emancipační kořeny nahradila syrová maskulinita, která se jinakosti v sexuální oblasti spíše děsí. V roce 2012 se ale začaly i v tomto ohledu lámat ledy. Ne, žádná rapová hvězda zatím nepřiznala svoji homosexualitu, nicméně skoro jednohlasná podpora coming outu mladého r'n'b zpěváka Franka Ocean letos v červenci naznačila, že rapové heterosexuální ghetto se začíná pomalu otevírat i odlišnému pohledu na věci sexuality.
Queer rapové scény v metropolích, jako jsou New York nebo Londýn, už samozřejmě existují spousty let, teprve letos ale tenhle kvazižánr zrodil své první hvězdičky. A tím se konečně dostáváme k výstřední středoškolačce jménem Mykki Blanco, která je výtvorem pětadvacetiletého newyorského transgender básníka a performera Michaela Quattlebauma. Jeho, nebo tedy spíše její debutová mixtape New Cosmic Angel: Illuminati Prince/ss je tak dobrá, že by mohla queer rap klidně dostat i do výročních žebříčků.
K popularitě queer hip hopu přispívá i to, že momentálně je v módě míchat rap s tanečními beaty, což je přece jen svět, který je od 70. let spojovaný se sexuálními menšinami. Mykki Blanco tak místo staromilských hiphopových podkladů sází své surreálné verše – a většina prý pochází z básnické sbírky From The Silence Of Duchamp To The Noise Of Boys – do beatů současných klubových producentů. Vesměs jsou to jména, která v posledních několika měsících udávají směr evoluce taneční horečky – agilní eklektik Brenmar, pionýři žánru trap Flosstradamus nebo praotec míchání rapu a electra Sinden, známý z dvojice The Count & Sinden. Ani sebenakažlivější instrumentálky by ale nebyly nic bez ženy/muže, prostě osoby u mikrofonu. (V další části recenze budu používat mužský rod.)
Tady Blanco dokázal to, co se předtím tak úplně nepovedlo jiným letošním queer objevům, jako byli Le1f (autor klubového hitu Wut) nebo neworleanským transhvězdám stylu bounce Sissy Nobby a Big Freedia – tedy to, že dodal chladným electro beatům osobnost, která je v hip hopu vším. Bláznivé módní kreace, excentrické vystupování i erupce energie, to všechno je Mykki Blanco a minimalistické podklady skladeb jako Wavvy nebo Haze.Boogie.Life, které znáte i z playlistu Radia Wave, jsou přesně tím ideální místem, kde může jeho unikátní persona, jeho gay swag zářit naplno.
Blancův styl má v sobě neposedného skřeta Lil Waynea i vervu Ricka Rosse, který své soupeře utluče monotónností. Britský Guardian zase popisuje Blanca jako křížence mezi Diamandou Galas a Marilynem Mansonem, nakonec on sám se k oběma performerům hrdě hlásí. Mimochodem v červnu vydal syrové industriální album pod hlavičkou projektu Mykki Blanco & The Mutant Angels. Na zimu také chystá taneční vystoupení a další knihu, teď ale jede společné turné s hiphopovými teroristy Death Grips.
To všechno nechť je důkazem, že Blanco kolem sebe vytváří vlastní kreativní vesmír, v němž se dějí fantastické a velmi nepředvídatelné věci. Kromě skvělých hitů – a mixtape jimi rozhodně nešetří – jsou ale vedlejším produktem téhle kreativní erupce i skladby, v nichž Blanco až příliš spoléhá na svoji výstřední postavu. Její třeštění chvílemi sklouzává do samoúčelných experimentů, které se hroutí samy do sebe. Skladby nad pět minut jako Riot nebo YungRhymeAssassin by rozhodně snesly zkrácení anebo by se bez nich mixtape celkem slušně obešla. Což platí i o závěrečné pasáži, kde se nashromáždily patrně první pokusy s novou personou, Blancův rap je v nich zrychlený, aby více připomínal ženský hlas.
Jednoduše řečeno – pokud nahrávku vypnete v polovině, o nic zásadního už nepřijdete. New Cosmic Angel: Illuminati Prince/ss je ale koneckonců jenom mixtape, navíc zveřejněná zadarmo na internetu, takže by bylo bláhové chtít po ní dokonalost. Jako ukázka schopností nováčka je víc než impresivní.
Mykki Blanco – New Cosmic Angel: Illuminati Prince/ss (2012)
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
