Colours of Ostrava posedmé

15. červenec 2008

O festivalu Colours of Ostrava by se dal napsat už slušný román. Za jeho sedmiletou historii jste mohli vidět a slyšet velké množství známých i neznámých jmen, která hudební scénu ovlivňovala nebo právě hýbou jejími základy. 7. ročník byl mírně orientovaný na uhrančivé ženské hlasy, ale nechyběla ani dávka ostřejší muziky.

Mezi hlavní headlinery patřila irská zpěvačka Sinéad O'Connor, britští Goldfrapp, madchesterští Happy Mondays, američtí Dandy Warhols a afričtí hudebníci Daby Touré, Habib Koité & Bamada. Někteří z nich svou hvězdnost potvrdili, jiní naopak moc dobré výkony nepředvedli. A to byl právě případ pátečního headlinera Happy Mondays. Ostatně co čekat v době reunionů od kapely, která měla problémy s návykovými látkami snad dřív, než se vůbec dala dohromady? Jejich nástup očekávalo doslova moře fanoušků, ti jim pravděpodobně odpustí celkem obyčejné až podprůměrné vystoupení. Shaun Ryder, nejčastěji volané jméno z publika, byl přítomen, ale spíše fyzicky než duševně. Ano, dá se namítnout spoustu argumentů v jeho prospěch, ale pokud koncert celou dobu táhne doprovodná zpěvačka, říkáte si, že by si zasloužila vlastní kapelu než být ve stínu kdysi slavného průšviháře. I přes velký ohlas nadšeného diváctva nakonec kapela ani nepřidala. Škoda, návštěvníci Colours umí opravdu ocenit přídavky.

O tom se mohla přesvědčit inuitská zpěvačka Tanya Tagaq ovládající hrdelní zpěv. Pro mě naprostý vrchol celého festivalu. Ve spojení s violoncellem, beatboxerem a perkusemi doslova rozpumpovala dav před pódiem Barvy. Skvělá ukázka improvizace a spojení odlišných hudebních žánrů, tradičních postupů s prvky současné muziky. Zvuky džungle, rituálních zpěvů se během chvíle spojí s hiphopovým beatem, zasmičkovaným cellem, aby se ve svém vyvrcholení přetavily na organické techno, které rozhýbalo úplně každého. Energie vytvořená na pódiu se v obrovských vlnách vracela z nadšeného davu zpět. Sama zpěvačka skákala radostí, možná i z přemíry nashromážděné energie. Čistý zážitek.

00748893.jpeg

Sobotní večer sliboval opravdu velké hvězdy. Ale už odpoledne přinášelo příjemná překvapení. Čistě folkové vystoupení Lou Rhodes z bývalých Lamb okouzlilo horkem přetopený stan plný lidí. Takový podzimní koncert v menším klubu je výzva pro místní promotéry!!!

Nejvíce očekávaná však byla samozřejmě Sinéad O'Connor. Nenechala se rozhodit první bouřkou festivalu a její vystoupení ji takřka ukončilo. Sinéad si nejvíce pamatují lidé jako holohlavou rebelku, z té se stává postupem času klidná milující matka a na jejích skladbách je to znát. Při svém vystoupení před 10 lety v Praze byla doplněná hravou kapelou a koncert byl plný milých a přitom nijak neprvoplánových písniček. Po letech Sinéad zvážněla a její koncert byl doprovázen pouze akustickou kytarou a klávesami. Sama se pak chopila elektrické kytary a odehrála emotivní písňový koncert. Přiblížila se k tradiční irské hudbě, a když zazněl její největší hit Nothing Compares 2 U, vůbec vám to nevadilo, i když tu skladbu vlastně už nesnášíte.

00748897.jpeg

Kvůli bouřce pak přeci jenom dochází ke zpoždění na druhém pódiu Barvy. Nestíhám tak koncert Daby Touré a už se připravují Goldfrapp. Osobně tuhle partu moc nemusím, ale byl jsem zvědavý na živou podobu. Vše je propracováno do posledního detailu, bílé kostýmy, pódiová dekorace doplněná parohy a jako projekční plátno slouží velké rohože ze slámy s pěknými ornamenty. Vizuální podoba byla strhující. Goldfrapp na začátku představili několik skladeb z nové desky, akustické písně tu a tam doplněné nějakým šumem. Po chvíli ale přijde zrychlení, a to už všichni fanoušci Goldfrapp tančí jako diví. Zvuk je směs 80. diska a současné podoby elektra, celé to podtrhují takzvané "Michalovo Davidovské" klávesy, jež se houpou na krku dvou muzikantů. Nadšený dav začne bohužel chladit další bouřka s přívalovým deštěm. Před tou se nedalo utéct, a tak totálně promočen opouštím festival a dávám přednost svému zdraví před hudebními zážitky. Přicházím o koncert Koop, ale díky odvážnějšímu kolegovi z naší redakce se dozvídám, že mají novou zpěvačku místo Yukimi Nagano. Podle všeho se snažili vybrat podobný hlas, aby tak nenarušili dosavadní tvorbu. I přes déšť jejich koncert roztancoval velké množství lidí.

Návštěva Colours of Ostrava vám jednoznačně potvrdí, že všechna ocenění udělená festivalu jsou řádně podložená. Návštěvnost letos překonala další rekord, 23 000 návštěvníků mluví za vše. Atmosféra tak uchvátí nejen vás, ale i samotné hvězdy. Sinéad poslala děkovný e-mail pějící chválu a Tanya Tagaq se loučila s pláčem.

00748914.jpeg
autor: Dlouhán
Spustit audio