KMFDM: legenda s podvratným smyslem pro humor
4. června se můžeme těšit na koncert legendy, kapela KMFDM se vrací po třech letech (a dvaceti pěti letech fungování) do Prahy. Při této příležitosti vám přinášíme rozhovor se Saschou Konietzkem, lídrem kapely, a to nejen o dvou nově vydaných deskách.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR!
Ahoj Sascho, jak se máš?
Velmi dobře, co ty?
Fajn, děkujiza optání. Volám ti z Prahy, pamatuješ si váš první a zatím poslední koncert tady před třemi lety?
Před čtyřmi. Myslím, že to bylo v listopadu roku 2005. Jasně, že si pamatuji byl to jeden z mých nejoblíbenějších koncertů z té šňůry.
Fakt? To je dobré slyšet před vaším druhým vystoupením v Praze. Ale ještě předtím zahrajete na Wave Gotik Treffen. Je pravda, že jste na téhle vůbec nejdůležitější gotické akci ještě nehráli?
Ano, to je pravda, byli jsme v minulosti pozváni jednou nebo dvakrát, ale nikdy se nám to nepovedlo. Hlavně proto, že jsme neměli domluvené žádné koncerty v okolí a jet do Evropy kvůli jedinému koncertu je finančně přinejmenším náročné. Tentokrát se to ale podařilo, hrajeme dva koncerty ve Španělsku, pak WGT, posléze jedeme do Prahy, Ruska, Rakouska, Estonska, Finska - spoustu pro nás nových míst.
Chystáte na WGT něco speciálního? Myslím, že tato událost si to tak trochu zasluhuje...
Podle mého je už samotný fakt, že KMFDM zahrají poprvé na Wave Gotik Treffen, dost speciální.
Jo, to je pravda...
My totiž po Evropě musíme jezdit nalehko, protože létáme od koncertu ke koncertu, a tak s sebou nemůžeme tahat nic zbytečně velkého, jako jsou třeba nějaké kulisy.
Ještě když jsme nakousli tu tematiku "goth" - cítíš se být členem téhle rodiny, máš pocit nějakého bližšího kontaktu s nimi?
Já se upřímně necítím být součástí žádné scény nebo subkultury a stejně tak nemám dojem, že by se hudba KMFDM dala přiřadit k některé z nich. Jasně, poslouchá nás i značná část lidí, která je z gotické scény, ale myslím, že KMFDM mají daleko větší záběr, než je jenom jedna scéna či žánr.
Změníme trochu téma, vím, že máš malou dcerku... gratuluji!
Díky - jak to víš?
Četl jsem to v jednom z vašich rozhovorů.
Á, tak to jo.
Mne by jako čerstvého otce zajímalo - berete ji s sebou na turné?
Jo, určitě. Ona je zvyklá být se mnou a s Luciou, takže není ji kam "odložit". Bude to její první turné, ale musí se s tím nějak poprat. Je jí šestnáct měsíců, tak si jsem jistý, že to zvládne v pohodě.
Vím, že se nerad ohlížíš do své hudební minulosti, ale slavíme 25 let KMFDM - můžeme se těšit i na nějaké starší tracky na turné?
Ano, samozřejmě, máme připravenou směs toho nejlepšího z nové i staré tvorby.
Takže se čeští fanoušci mohou těšit i na stařičké tracky jako Sucks, Money a tak?
Nevím, jestli budeme hrát přímo tyhle dvě písničky, ale určitě od nás uslyšíš některé písně z těch dob.
Tak to se těším, ale přesuňme se do současnosti. Na své zatím poslední desce máte písničku Davay, která je celá v ruštině. Souvisí to nějak s tvým jménem?
Jak to myslíš?
No, Sascha je původně ruské jméno, ne německé...
Jo, to je pravda, ale nemyslím, že by to byl nějaký motiv, proč jsem udělal písničku v ruštině. Pravým motivem byla sázka, kterou jsem uzavřel s partou kamarádů, když jsem říkal, že "jednou udělám písničku v ruském jazyce", a oni na to: "Jo? Tak se předveď!" A tak jsem ji udělal. Tedy samozřejmě mi pomohli s překladem, protože nemluvím rusky - což je asi poznat, když si poslechneš Davay, zní to strašně německy...
Kdepak, naopak, myslím, že tvá výslovnost je velmi dobrá.
Jo? Tak to díky moc... (smích) ...popravdě je to poprvé, co to slyším...
Není zač. Vrátím se ještě k albu Blitz, zaujal mne tam track Bitches, zejména text. Můžeš o něm říct něco víc?
O KMFDM se ví, že si ze sebe pořád děláme legraci, a tak jsme si řekli, proč si tentokrát neudělat srandu z těch, kdo si myslí, že si ze sebe děláme legraci. Na celé desce je znát jistá kontroverznost - myslí to vážně, nebo je to nějaký vtip? Ale samozřejmě, že je to jen náš netradiční smysl pro humor.
To určitě. Přijde mi například, že si v Bitches utahujete ze Sisters of Mercy... alespoň podle kytarových aranží.
Wow, jsi vůbec první, kdo to uhodnul - to je ta vůbec nejvtipnější část! Když mne napadl tenhle podivný riff, pořád jsem si říkal, že to zní trochu jako Sisters of Mercy, a tak vznikl tenhle nápad. Chtěl jsem, aby to bylo něco jako narážka právě na tuhle kapelu, ale nikdo před tebou ještě neřekl, že by to poznal, takže gratuluji Jsi rozhodně pozorný posluchač.
Díky moc. Ale ještě jsem se chtěl zeptat k Blitz - hodně zajímavý text má i písnička Me and My Gun, což je jakási reakce na všechny ty tragédie ve školách, které jsou dost nešťastně spojovány s KMFDM. Chápu to dobře?
Jo, je to pravda. Všechno to střílení na školách, jako například v Coloradu, je z nějakého důvodu uznáváno jako "cool" věc a někteří ho i napodobují. A pokaždé, když se něco takového stane ve světě, říkám si: "A sakra, tak to určitě zase zmíní KMFDM." A taky že ano. To je hodně otravné, protože je zřejmé, že naše hudba ani v nejmenším nepropaguje násilí a podobná svinstva - spíše se snažíme o opak. Takže ano, tohle je naše reakce na to - něco jako "jděte do prdele a nespojujte nás s takovýmhle humusem".
Tomu úplně rozumím. Jedno z velkých překvapení na nové desce je i předělávka hitu Being Boiled od Human League. Nečekal jsem, že máš rád i novoromantické kapely...
No, Human League nikdy nebyli mou oblíbenou kapelou, ale tahle písnička je určitě jedním z mých nejoblíbenějších songů vůbec. Jednoho dne jsem si pohrával s jednou smyčkou bicích a nějak mi to připomnělo právě Being Boiled, něco, jako by říkala "já budu výborná coververze, udělej mne!". A tak jsem poslechl, vzal jsem svého starého Rolanda D-50, který vyšel na trh ve stejný rok jako písnička Being Boiled, zapnul jsem ho a čistě náhodou první zvuk, který se ozval, byly syntetické dechy, které byly použity v původní verzi. V ten moment jsem věděl, že je to znamení a že to musím udělat (smích).
Kromě Blitz máte venku ještě jednu desku, která vznikla napůl s Timem Skoldem. Jak se ti s ním pracovalo po téměř deseti letech, kdy jste spolu vlastně ani nemluvili?
Vlastně to šlo celkem lehce. Jednou jsem se dočetl v novinách, že Tim Skold opustil Marilyn Mansona, tak jsem mu napsal e-mail "Gratuluji" a zhruba za dvě nebo tři minuty jsem od něj dostal odpověď "Zavolej mi". Tak jsem mu zavolal a ptám se: "Co teď budeš dělat?" A on na to: "Nevím, spáchejme něco!" Řekl jsem: "Dobře, dělám v kuse tři měsíce na nové desce KMFDM, potřebuji pauzu, dělat něco úplně jiného." Rozhodli jsme se udělat čistě elektronické album bez kytar či živých bicích a udělat to spontánně, rychle, živelně. Žádné nimrání hnidopichů, kterými oba jsme, zkrátka udělat to bez většího přemýšlení, zábavně. Posílali jsme si hned druhý den nápady, kterými jsme reagovali na základy toho druhého - a tak to šlo celou dobu. Každý den jsme si posílali něco tam a zpátky po internetu a ono to celkem fungovalo, ty věci byly ještě teplé, když se na nich pracovalo. Nic jsme zpětně nepředělávali, zkrátka jsme stavěli na tom, co už je hotového, a dívali se jenom dopředu. Tímhle způsobem jsme udělali desku za 101 dní. Pak jsem se vrátil k práci na KMFDM a měl jsem najednou zcela nový, čerstvý pohled na Blitz, který mi dal novou sílu a energii.
Čí to byl nápad udělat čistě elektronickou desku? Tvůj, nebo Tima?
Ve skutečnosti nás to napadlo oba. Nechtěli jsme se hádat o drobnostech, takže jsme si prostě řekli "udělejme to elektronicky" - "jo, jasně, jdem do toho". Opravdu jsme si porozuměli a myslím, že jsme zachytili ten pravý moment pro znovuobnovení naší spolupráce.
A myslíš si, že je větší podíl elektroniky i na Blitz způsobený tím, že jsi oddělený od zbytku kapely, který je stále v Americe?
Ano, to je určitě jeden z faktorů. Navíc zbývající členové měli spoustu práce se svými projekty, když se začínalo dělat tohle album, takže jsem začal já, udělal jsem kostry písniček a pak už vlastně ani nebylo důvodu se vracet zpět, nahrazovat elektronické bicí živými a podobně. Není bez zajímavosti, že jsme spoustu už nahraných kytarových pasáží vyházeli, protože se mi víc líbily ty vibrace, které s sebou nesla elektronika.
Kolik z nich vlastně uslyšíme naživo? Je těžké předělat takhle elektronické písně do koncertní podoby?
Vlastně ani ne. Počkej, podívám se a řeknu ti to přesně... určitě Bait & Switch, Davay, pravděpodobně Never Say Never, možná Bitches nebo Potz Blitz! Zatím to ale není definitivní, na playlistu jsme se ještě úplně nedohodli, vždycky si navíc připravujeme víc materiálu, než potřebujeme... Někdy se ti nějaká písnička hrát nechce nebo třeba bubeník řekne: "Nemůžeme hrát Saft und Kraft a A Drug against War za sebou, upadnou mi nohy," nebo něco takového... (smích). Taky určitě zahrajeme některé songy z desky Tohuvabohu, které jsme zatím neměli šanci zahrát někde živě.
Stejně je neuvěřitelné, že po pětadvaceti letech jsi stačil dát dohromady dvě dlouhohrající desky v tak krátkém čase za sebou. Navíc teď ještě jako čerstvý otec...
To je ale přesně to, co mne nabíjí. Svůj podíl na tom má i to, že jsme se po dvaceti letech přestěhovali ze Seattlu zpátky do Německa a já jsem potřeboval veškerou svou sílu soustředit do něčeho kreativního. Malá jenom jedla a spala, takže jsem měl času, kolik jsem potřeboval.
Proč ses vlastně vrátil z USA zpět do Evropy?
Chtěli jsme, aby se naše dcera narodila v Evropě... a navíc už jsem začínal být po těch 20 letech trochu unavený z Ameriky. Nikdy jsme se tam vlastně pořádně necítil jako doma, ale jako cizinec a je zajímavé, že když jsem se vrátil sem, zjistil jsem, že se jako doma necítím ani v Evropě. To je zajímavé dilema, ale nevadí mi.
Vnímáš nějaký zásadní vývoj zdejší hudební scény po těch 20 letech v Americe?
Nemám nejmenší potuchy, protože těmhle věcem nevěnuji téměř žádnou pozornost. Žiji si na své malé planetě jménem "práce" a příliš neřeším, co se děje okolo. Ale doneslo se ke mně, že spousta dobrých studií v Hamburku zavírá. Zdá se, že hudební scéna už tolik netáhne jako v dobách, kdy jsem odsud odcházel.
Dobře, tak poslední otázka - jsou nějaké plány do budoucna? Myslím po ukončení turné...
Ne, zase až tak do budoucna nehledím a většinu roku už mám stejně zabranou - jaro/léto evropské turné, v září/říjnu jedeme na turné do USA a Kanady, pak se plánují nějaká vystoupení v Japonsku a Austrálii. Zkrátka až do začátku roku 2010 mám spoustu co dělat, ale takhle zkrátka funguji, takže až bude tohle všechno za mnou, nadechnu se, rozhlédnu a udělám si další plány.
Dobře... díky moc za rozhovor, těšíme se na vás a doufám, že to bude stejně úspěšný koncert jako posledně.
Díky, snad ano - tak se pak přihlas, dáme si pivo ;).
Jasně, udělám to.
Bye-bye.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
