První velké album roku 2010: Four Tet a jeho zasněný tanec andělů
[Aktuální opus Kierana Hebdena nazvaný There Is Love In You se zrodil z nečekaných aktivit: mimořádně nadaný dvaatřicetiletý elektronik se před časem stal na patnáct měsíců rezidentem londýnského klubu Plastic People, v němž během svých nočních setů testoval materiál pro připravované album.
Výsledkem je nahrávka, která patří i nepatří na taneční parket, která je soustředěná, ale ne přímo precizní; deska, která se nás pokouší uhranout nikoli přívalem energie, nýbrž svou podmanivou, křehkou krásou.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Hebden oproti dřívějšku nečaruje s rytmickými strukturami, naopak bazíruje na rovném tanečním tepu, aniž by přestal usilovat o jedinečný zvuk a komplexnost. Poučenost tvorbou producentského kolegy a bývalého spolužáka Buriala, s nímž loni vydali dvouskladbový vinyl, je tu sice zřetelná, ovšem nespadá do kategorie epigonství.
NEZAPOMEŇTE SI PŘEČÍST: Profil Kierana Hebdena
Přestože se Four Tet vydal na cestu, která ho vzdaluje někdejším free-jazzovým, hiphopovým a folkovým inspiracím, organická a průzračná zvuková paleta zůstává: na klávesová arpeggia a minimalistický elektronický puls Hebden s lehkostí sobě vlastní navěsil zvonce, fragmentarizované samply ženských vokálů i jemné předení kytary či harfy. Nekonfliktní, pastorální sound a techno rytmy odkazující do poloviny 90. let minulého století, ve skutečnosti fungují jako pokorný design pro plavbu andělskou krajinou budoucnosti (viz úvodní Angel Echoes).
Hebden jako by ani neuměl upadnout do stereotypu, prostě si jen při všech stylových proměnách zachovává nezaměnitelný rukopis. Na ploše mnoha minut (v klíčových tracích Love/Cry a Plastic People) splétá nástroje i melodické linky do sebe, aniž by ztrácel posluchačovu pozornost a cit pro podstatu. Řečeno s básníkem: než být jenom slupkou, to radši zahodit celou cibuli.
Hladkost Hebdenovy harmonické hudby vyvolává i přes svůj magnetismus dojem, že na světě snad nemůže být nic snazšího, než natočit album jako je tohle - ve skutečnosti je tomu právě naopak. Tahle muzika je víc naléhavá než euforická; epická, ale nikdy pompézní, skrývá se v ní dojemnost a melodrama, ale nikdy kýč. Její promyšlená repetitivnost nemá za následek příjemné fyzické vysílení, nýbrž pozvolný "transport do ráje", na hony vzdáleného odtažitému chladu okolního světa.
Nové album Four Tet nejlépe funguje vcelku a ve sluchátkách. Především v téhle kombinaci má sílu demaskovat náš pečlivě pěstovaný cynismus a nechat na nás plně dolehnout zdánlivě banální sdělení, ke kterému navíc nepotřebuje žádná slova: There is Love In You.
