Pařížský projekt Erika Truffaze, vokální hrátky a jazzová temnota
Erik Truffaz (Palác Akropolis)Foto: Veronika Vlachová
Jméno Erika Truffaze je v České republice skloňováno téměř pravidelně, třeba i dvakrát do roka. Česká města spadají do seznamu jeho turné téměř automaticky a jeho aktuální koncertní šňůra nebyla výjimkou, stavil se hned ve čtyřech městech, v Ústí nad Labem, Brně, Trutnově a v Praze.
Erik Truffaz, fenomenální trumpetista současnosti míchající různorodé žánry do jednoho kolosu s sebou tentokrát přivezl beatboxera Slye Johnsona a bubeníka Philippea Garciu, jinými slovy aktuální Paris Project, jednu třetinu z předloni vydaného alba Randez-Vous.
Mávnutí rukou nad tím, že tohoto lehce prošedivělého pána s patinovanou trumpetou není třeba vidět už po tolikáté, bylo rozhodně neopodstatněné, protože Erik Truffaz svou vehementní aktivitou buduje neustále nové a nové projekty a vytváří moderní kombinace hudebních žánrů, které se nekopírují. Pařížský projekt, se kterým letos dorazil do Česka, v sobě spojoval dub, jazz a rytmický drum'n'bass. Truffaz svými improvizovanými sóly vedl dialog s opodál stojícím beatboxerem Slyem Johnsonem, který dokázal téměř autenticky simulovat zvuky djských scratchů a vokálních efektů. To vše rytmikou dolaďoval a zvukově obohacoval Philippe Garcia. Nutno podotknout, že kdyby nebylo hlasového mága Johnsona, zážitek by byl o nadšené zážitky "ostrouhanější", i přestože téměř polovina Johnsonových vtípků byla dostačující. Johnson velice čile komunikoval s publikem, pohrával si s ním a soutěžil a nakonec mu očekávaně přiznal hudební prvenství v Evropě. Truffaz při těchto seancích, posazený na barové stoličce, většinou jen přihlížel a mnohdy jen lehce doplňoval o melodické útržky.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Erik Truffaz: "V hudbě můžeš vynalézt novou formu..."
Sly Johnson (Palác Akropolis)Foto: Veronika Vlachová
Předvedený Pařížský projekt dával všem členům rovnocennou příležitost k hudebnímu vyjádření a ve všech třech případech šlo o odlišný přístup k jeho využití. To, že Truffaz má v srdci uložené i české publikum, dokázal i česky vyřčenou větou, že "je rád, že zde může koncertovat" a několikrát skoro přirozeně opakované "díky". Rozrůstající počet nadšenců Truffazovy tvorby je rozhodně pozitivní a úskalí o nebezpečném opakování sebe samého snad nebude hrozit ani při další jeho návštěvě.
