Ponurá něha kapely Shearwater aneb Svět nahlížený z ptačí perspektivy
ShearwaterFoto: Press kit
Texaská kapela Shearwater se za poslední léta vyvinula v ikonu pastorálně pojatého alternativního rocku. Formace, která původně vznikla výhradně z důvodu, aby měli dvě ústřední osobnosti dnes již slavného texaského kolektivu Okkervil River kde uplatnit své tišší písně, se postupem doby ukázala být natolik životaschopná, až nakonec ladně překročila stín inspirací, z nichž vzešla.
Neobvykle emotivní, vysoko posazený vokál frontmana Shearwater, klávesisty a vystudovaného ornitologa Jonathana Meiburga, v kombinaci se subtilními aranžemi a až transcendentální povahou melodií vzbudil na jejich posledních albech Palo Santo a Rook (Havran) oprávněné nadšení publika i kritiky. Následné Meiburgovo rozhodnutí opustit domovskou skupinu Okkervil River tudíž bylo krokem zcela logickým a očekávatelným: přestože obě uskupení sdílejí podobnou fanouškovskou základnu, potenciál tohoto druhdy vedlejšího projektu se zdá být přeci jen výraznější.
Shearwater - The Golden ArchipelagoFoto: Matador
Na novince The Golden Archipelago (Zlatisté souostroví), která tvoří s předchozími dvěma alby volnou trilogii, se milovník přírodních metafor a ptačího zpěvu představuje opět coby raněný trubadúr, jemuž každý tón doprovodného nástroje slouží coby podpůrný hlas v nebeském chóru. V Meiburgově naléhavém tenoru a expresivním falsetu, s jejichž pomocí přenáší barokní pop své kapely z chrámu do rockového klubu, lze slyšet dekadenci i nevšední něhu. Meiburg a spol. vždycky prokazovali mimořádnou kompoziční obratnost a ani tady jejich schopnost pracovat s náladou a dynamikou skladeb nepřestává udivovat. Ve všech těch kanonických harmoniích je totiž cosi skličujícího a euforického zároveň.
Shearwater nenabízejí muziku, kterou lze docenit na první pokus. Nicméně s každým dalším poslechem jejich desek se před námi rozevírá fascinující, kontemplativní katedrála hudby, která je ve svém zvuku a ladění archaická (klasické nástroje) i moderní (elektronika), melodramatická i povznášející. Novinka Shearwater, zamýšlející se nad motivem ostrovního života a izolace, možná nedisponuje tolika zdrcujícími momenty jako předchozí dva opusy, ale je zas o něco vyzrálejší a sevřenější.
Dominantní klavír a akustická kytara, snové aranže složené z doteků zvonkoher a smyčců, to vše navozuje pocit pobytu v jakémsi nadlehčeném prostoru. Na The Golden Archipelago, subtilní desce plné jemných nuancí, se totiž mísí intimita, křehkost, ale i zvláštní, vědoucí nadhled.
Svět je tu nahlížen jakoby z ptačí perspektivy (ne nadarmo se při poslechu vkrádají na mysl skladby Bowerbirds, Midlake nebo Andrewa Birda): na osamělost člověka tu koukáme sice z velké výšky, ale neobyčejně ostrým zrakem.
