Deska týdne: Matthew Dear
Matthew DearFoto: Will Calcutt
Americký producent a DJ Matthew Dear je především díky jeho třetí dlouhohrající, kritikou opěvované desce Asa Breed z roku 2007 respektovanou osobností na elektronické scéně. A protože v Čechách mu prozatím pšenka příliš nekvete, pokusíme se tento rest napravit s vydáním nového alba Black City, které vychází na renomovaném labelu Ghostly International.
Matthew Dear je milovník tanečního odkazu Detroitu, kam se přestěhoval během svých studentských let. V roce 1999 došlo nejen k jeho osudovému setkání se Samuelem Valentim IV, ale také k vydání prvního Dearova singlu Hands Up For Detroit. Už v názvu se Matthew přihlásil k slavnému minimal tanečnímu odkazu města spojeného s výrobou automobilů a v podobném duchu se odvíjí jeho dráha i na prvních dvou deskách Leave Luck to Heaven a Backstroke. Kam směřoval Matthew Dear dál, to se dozvíte v profilu Pavla Zelinky.
Matthew Dear – Black CityFoto: Ghostly International
„Po prvním poslechu můžete dostat závrať z kaskády nápadů, kterými je deska napěchovaná a jediným závěrem dost možná bude: Matthew Dear zpívá na každém tracku. Je to jako první návštěva města, jehož ulice je třeba si pořádně prošlapat a věnovat čas detailům. I Black City si musíte nejdříve poctivě proposlouchat. A že je tady co objevovat. Tracky jsou jako pokřivená města německých expresionistických filmů, které jsou zároveň děsivé a zároveň krásné,“ chválí Dearovu poctu umírající detroitské megalopoli hudební publicista Karel Veselý. Poslechněte si celou recenzi!
Matthew Dear Foto: Press kit
Zatímco v hodnocení prvního recenzenta deska víc než obstála, redaktor Aleš Stuchlý je o poznání kritičtější: „Pokud bychom měli na deset tracků pohlížet jako na tajuplné popové songy, jak jejich struktura a nálada napovídá, pak působí krapet nedotaženě. Jestliže mělo jít o sofistikované funkové a disco hymny pro taneční parket, zůstává výsledek rovněž někde na půli cesty. Mollové klávesové melodie, robotické rytmy i chytře využité samply prozrazují ruku a mozek muzikanta, produkce desky je však ve srovnání s Dearovou předchozí sólovou tvorbou poněkud vetchá.“
