Tri Angle: Bermudský trojúhelník snové hudby

1. srpen 2011

V moři současné hudební produkce je někdy dost obtížné se zorientovat a v elektronice to platí dvojnásob. Hudební blogy a publicisté svými žánrovými konstrukcemi tohle babylonské zmatení zvuků spíše jen přiživují – a tak dnes coby záchranné majáky spíše než stylové škatulky slouží jednotlivá vydavatelství, specializující se na určitý sound. Jedním z nejnovějších přístavů inovativní beatové vědy je internetový label Tri Angle Records.

Tri Angle má na svědomí brooklynský resident Robin Carolan, který již několik let provozuje blog 20 Jazz Funk Greats. Jeho vydavatelská ratolest bývá nejčastěji spojována s pseudožánrem „witch house“ – nečekejte však pouze ortodoxní okultismus a nevyslovitelná jména projektů. Spojujícím prvkem všech desek s černým trojúhelníkem je především pokroucený hip hop s kodeinově zpomaleným tempem, jaké kdysi razil DJ Screw. Snová, místy až hypnotická atmosféra si podává ruku s lehce zvrácenou fascinací popkulturou; ostatně prvním, neoficiálním trianglovským releasem byla mixtape věnovaná problémové hvězdičce Lindsay Lohan.

Loni stačil Carolan na své značce vypustit těžkotonážní EP producenta Chrise Dextera Greenspana alias oOoOO a malou mořskou hudbu newyorského mladíka Aleca Koonea, který za své přijal jméno jednoho z bohů mayského panteonu – Balam Acab. Znovu zde také vyšlo ceněné album Love Remains studenta filozofie a milovníka R’n’B Thomase Krella a jeho sólového projektu How To Dress Well, které do specificky zamlženého trianglovského zvuku krásně zapadlo.

02397048.jpeg

První letošní vlaštovkou z nabitého edičního plánu je pětiskladbové EPčko With U manchesterského producenta Holy Other. Zádumčivá směs zechovaných vokálů a houpavých tanečních rytmů si už vysloužila přirovnání k Burialovi – a s anonymním dubstepovým akolytem sdílí Holy Other nejen příznačnou noční atmosféru, ale i perkusivní zručnost. Z dosavadních trianglovských minialb jde jednoznačně o nejvíce party-friendly desku – zlámaná beatopalba v režii tohoto elektronického eléva je pro mě jedním z top sexy zvuků roku.

Zato umělec říkající si Clams Casino už na producentském poli žádným nováčkem není. Jeho beatové podklady zdobily flow například takového Soulja Boye nebo Lil‘ B a na začátku roku vypustil do světa volně stažitelnou instrumentální mixtape. Clams Casino bývá na hudebních serverech blahořečen coby v současné době nejrozjetější hiphopový producent – a na svém prvním oficiálním počinu Rainforest již pod křídly Tri Anglu předvedl, že jeho abstraktní koláže se obejdou i bez rapování. Casinova deska působí stejně zamlženě jako deštný prales z názvu – kaskády organických šumů se v pěti skladbách vinou vzhůru jako liány a i přes absenci slov působí vrcholně epicky.

02397047.jpeg


A i nadále je na co se těšit. Na konec srpna chystá své debutové album Balam Acab – a podle dvou dosud zveřejněných tracků půjde opět o zásah do černého trojúhelníku. Klasicky školený mladík své podvodní miniopusy se strukturou typickou spíše pro popové songy staví kolem dětsky znějících vokálů a lahodných syntetických smyček. Výsledná kombinace působí až neuvěřitelně křehce a přes nevýslovný smutek ve svém sonickém tázání skrývá zvláštní melancholickou útěchu.

V plánu je i první deska dubových ozvěn a mimozemských rytmů z dílny sanfranciského dua Water Borders a také debutové EP původem senegalské umělkyně Fatimy Al Qadiri, vystupující pod pseudonymem Ayshay. Tri Angle Records může být jednou z odpovědí všem zlým jazykům tvrdícím, že v elektronice už se dnes nic nového neděje. Tenhle bermudský trojúhelník snové hudby má snad jen jednu velkou chybu – lze se v něm krásně a na dlouho ztratit.

autor: Jan Bárta
Spustit audio