Kuedo: Replikantské symfonie z minulosti

Jan Bárta: Mezi tvůrce, kteří pomáhali utvářet tento nekompromisní urbánní styl nejvíce, patří bezesporu britské duo Vex'D se svým albem Degenerate z roku 2005. Roly Porter a Jamie Teasdale patřili už od začátku k průkopnickým tvůrcům, kteří nemíní ustrnout na jedné sonické paletě – a možná i jejich odlišné názorové pnutí bylo příčinou jejich konce jako Vex'd. Oba dva se vydali vlastní cestou a oběma právě vychází první sólo album. Zatímco Roly Porter pod svým vlastním jménem na desce Aftertime nahlíží horizonty drtivého industriálního ambientu s ozvuky moderní klasiky, Jamie Teasdale, nyní již jako Kuedo, svoji vlastní fascinaci retrofuturismem a obeznámenost s nejmodernějšími beatovými praktikami ventiluje na snovém albu Severant.

Jiří Špičák: Hudební svět zaplavuje mocná vlna revivalu syntezátorů. Daniel Lopatin nebo Leyland Kirby ve svých kompozicích vyvolávají ducha 70. let a zvukové skulptury sochají mimořádně zaníceně. Důvody jsou různé – odvěká lidská touha vracet se do minulosti a do dětství a pomocí dávno zapomenutých zvuků resuscitovat polomrtvé vzpomínky. Nebo vyjádřit zklamání nad tím, že budoucnost není taková, jakou jsme si ji představovali. Po ulicích nechodí androidi, neosidlujeme vzdálené galaxie, nemáme létající auta. Kuedo se snaží, aby létala alespoň naše hudba.

Kuedo – Severant |foto: Planet Mu

Jan Bárta: Juke, zvaný také ghetto house, je jedním z posledních opravdu undergroundových stylů planety. Vznikl v 90. letech v Chicagu v návaznosti na tamní houseovou horečku a dodnes se zde společně s přidruženým ekvilibristickým tancem footwurk pěstuje. Devízami jukeu jsou ultrarychlý beatový kmitočet, nahrubo nasekané samply explicitních rapových deklamací a přísně funkcionalistický náhled na hudbu jakožto čistě taneční záležitost. Chicagský fenomén neušel pozornosti šéfa labelu Planet Mu Mikea Paradinasa, který jako první začal s vydáváním jukeových tvůrců a kompilací a juke tak už dnes stačil proniknout do obecného klubového povědomí. Do svého hudebního rejstříku jej začlenila řada tvůrců, jako je astrální duo Africa Hitech, chicagský jukemaniak Chrissy Murderbot nebo brooklynský producent Machinedrum. A naposledy učarovaly přímočaré turborytmy jukeu právě Kuedovi.

Jiří Špičák: Jako dítě měl Kuedo na stěnách pokoje namalované planety a pověšené plakáty z filmu Tron. Podle svých vlastních slov se nemůže dívat na noční město, aniž by pomyslel na kultovní sci-fi film Blade Runner. Klasický syndrom člověka vyrůstajícího v 80. letech, který by nejradši věřil výroku apoštola kyberpunku Williama Gibsona, že budoucnost už je dávno tady. Na desce Severant se Kuedo snaží udržet při životě myšlenku, že veškerá elektronická hudba je hudbou budoucnosti. Ve skutečnosti jsou ale jeho psychoakustické kompozice natolik rozskočené do různých časových přihrádek, že vlastně levitují v bezčasí. Inspirace v rozmáchlé vizualitě snímku Blade Runner je přiznaná, třeba skladba Flight Path doslova cituje ze závěrečné kompozice Vangelise, která snímek z roku 1982 uzavírá.

Jan Bárta: Na desce Severant se vpravdě střetává vysoké s nízkým – vznešené syntetické árie odkazující na analogový eskapismus se potkávají s živelným pouličním běsněním hyperrytmického jukeu. Kuedo dokázal elegantně spojit tyto dva, dříve snad nemyslitelné, hudební světy ve velkolepý koncert, který spojuje klubové teď a tady se skoro až filmovou výpravností. Severant je album nadpozemské hudby, která dokáže nadchnout duši a rozhýbat tělo – je symfonickou trajektorií z přiznané pocty futuristické minulosti ke klubovému tepu současnosti. A také elektronickou deskou, která má letos snad nejvíce nakročeno – rychlým a přece povznášejícím krokem – k tomu, stát se moderní klasikou.

Jiří Špičák: Replikantské mikrosymfonie ale evokují i syntezátorovou vlnu 70. let, samotné dřevní počátky ambientu nebo opojné experimenty německé krautrockové vlny. V případě desky Severant ale nejde o pouhé přebírání postupů a snahu přesouvat hudební žánry v čase. Kuedo s minulostí pracuje sofistikovaným způsobem a zřídkakdy slyšenou mírou kreativity. Výsledkem je pak album, které skutečně vykřesává ztracenou naději na opravdu vizionářskou elektronickou hudbu. Album Severant by sice nevzniklo bez hloubkového průzkumu popkultury, ve svém výsledku ale stojí na piedestalu současné hudby téměř osamoceně.

Kuedo |foto: Planet Mu