Real Estate: Mladší než včera
Debutové eponymní album kapely Real Estate z New Jersey se před dvěma lety svezlo na zpěněné vlně chillwavu a surf popu. Přesně zasáhlo srdce většiny posluchačů indie hudby a není se co divit.
Naplnilo totiž touhu lidí po bezstarostnosti, hudebně formulovalo jejich přesycenost špinavými garážovými kytarami a nabídlo hudbu stvořenou čistě pro zábavu a pro dobrý pocit. Přesto nebyli Real Estate naivní nebo až příliš snadno čitelní. Jediné, co se jejich debutové desce dalo vytknout, byla určitá rozmělněnost melodií a občasná hluchá místa. Naštěstí jsou tohle přesně ty věci, kterým se jim povedlo na druhé desce nazvané Days vyhnout.
Po úspěšném přijetí kritikou i posluchači přešli k vlivnému britskému labelu Domino, který v minulosti pomáhal na výsluní takovým kapelám, jako jsou třeba Franz Ferdinand nebo Arctic Monkeys, a v současnosti má pod svými křídly třeba Animal Collective. Rozhodně to ale neznamená příklon k britské kytarové hudbě, Real Estate zůstávají pořád skrz naskrz americkou kapelou.
Napovídá to třeba i název jedné skladby z alba Days, která se jmenuje Younger Than Yesterday, tedy stejně jako jedno z alb prosluněné americké kapely z 60. let The Byrds. Tohle vědomé hlášení se k odkazu kytarového popu starého 40 let dobře definuje náplň alba. Více než cokoliv jiného jde totiž o snahu resuscitovat nálady, které se rozprostíraly nad společností v 60. letech. Naivita tehdejších kapel, která je z dnešního pohledu mnohdy enormní, je ale v případě Real Estate přiznaná, a proto tolerovatelná.
Real Estate se, na rozdíl od celé řady jiných kapel, nesnaží teleportovat do 60. let a ani si nehrají na revival, ale pracují s tehdejší hudební formou jako s něčím, co už bylo prozkoumáno, prostudováno, stokrát použito a je možné s tím tedy nakládat podle libosti. Spíš než křečovitá snaha něco napodobit je z alba Days cítit uvolněnost a radost z práce s inspiračními zdroji. Real Estate nehořekují nad tím, že se narodili ve špatné době, ale naopak si užívají volný přístup do všech studnic hudby minulé.
Výsledkem je tentokrát album čistší, melodicky téměř dokonalé a obroušené od všech ostrých hran. Není ambiciózní, neklade si žádné vysoké cíle, ale právě tahle lehkost v přístupu desce jenom prospívá. Je nenápadná, na několik prvních poslechů může možná působit až příliš přikrčeně, ale po nějaké době vyvstane do podoby jednoho z nejpříjemněji poslouchatelných alb letošního roku. A to rozhodně není málo.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
