Folková tradicionalistka Marissa Nadler kouzlí i na šesté desce

16. leden 2014

Bostonská písničkářka Marissa Nadler, která vystoupí v pražském klubu Pilot 29. dubna, vydala svoji první desku přesně před deseti lety, tedy v době, kdy se začínala formovat vlna nového folku. Nikdy ale nehledala inspiraci v brazilské psychedelické hudbě jako Devendra Banhart nebo v odkazu předválečné Francie jako sestry CocoRosie. Marissa Nadler stála na opačné straně – její tvorba byla vždy určitým způsobem tradiční.

Jestliže kalifornskou vlnu podivného folku pomáhal zformovat zmíněný Devendra Banhart, na východním pobřeží Spojených států plnil podobnou úlohu Greg Weeks. Písničkář, kytarista a především analogový purista působil v kapelách Espers nebo The Valerie Project, založil label Language of Stone a ve svém studiu, kde se nahrávalo jako v 70. letech, definoval zvuk, který dodnes nejlépe reprezentuje Marissa Nadler.

Marissa Nadler se na svém šestém albu nazvaném July nijak zásadně nevychyluje ze zajetých kolejí, a to i přesto, že její album tentokrát místo Grega Weekse produkoval spolupracovník Sunn o))) nebo Wolves In The Throne Room Randall Dunn. Její východiska jsou pořád stejně prostá – Nadler je narativní písničkářka ze staré školy, která stojí na ramenou Joni Mitchell nebo Leonarda Cohena – jeho píseň Famous Blue Raincoat ostatně Nadler přezpívala na své třetí desce. Přestože má Nadler zkušenosti ze spolupráce s black metalovým vokalistou Xasthurem, její sólové desky jsou dokonalým příkladem formálně pevně ukotveného akustického folku.

Marissa Nadler si tohle zdánlivé ustrnutí na jednom místě rozhodně může dovolit. Kromě schopnosti psát vybroušené narativní texty, které se svou estetikou dotýkají starodávných příběhů i obecně sdílených emocí, má ještě jednu zbraň – výjimečně magický hlas. Díky němu spíš než civilní vypravěčku připomíná mytologickou zpěvačku, která svému publiku přenáší písně ze světa, do kterého můžou ostatní jenom nahlédnout. Bob Dylan kdysi řekl, že folkový zpěvák musí umět vyvolat dojem, že ví víc než jiní lidé. Na Marissu Nadler to platí stoprocentně.

03042284.jpeg

Šesté album July nijak výrazným způsobem z diskografie Marissy Nadler nevyčnívá – zmíněná třetí deska Songs III: Bird On The Water nabízí víc chytlavých melodií, eponymní nahrávka z roku 2011 je zase produkčně barevnější. July je ale vhodná deska pro vstup do světa Marissy Nadler – delikátní skladby pomalejšího tempa stahují pozornost posluchače k textům, které jsou u takhle tradičního folku vždy na prvním místě.

Hodnocení: 75 %
Marissa Nadler – July (Sacred Bones 2014) 46:09

autor: Jiří Špičák
Spustit audio