POSTudiu: S technikou jste za vodou

15. duben 2013

I když jsou na trhu práce stále velmi žádaným zbožím, do studia techniky se mladí lidé příliš neženou. Zatímco počet studentů humanitních oborů vzrostl v České republice od roku 2001 o 160 procent, studentů, kteří zamířili na techniku přibyly necelé dvě desítky procent. Čeho se mladí lidé bojí a které obory nemají i přes zájem pracovního trhu na růžích ustláno?

Technika je jednoduše náročná. Zatímco humanisté si mohou užívat pořádného studentského života, technici sedí většinu dne v přednáškových sálech a ve zbytku se věnují školním projektům.

„Musím říct, že zpětně bych do toho nešel, bylo to hodně náročné,“ říká o svém studiu Lukáš Kučera, absolvent Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, který nakonec našel uplatnění mimo svůj obor. Pěti let na fakultě ale nelituje: „Odnesl jsem si odtamtud schopnost analytického myšlení, schopnost řešit problémy, schopnost rozhodovat se kvalitně i na základě menšího množství informací, ale stálo to hodně času a hodně úsilí.“

Právě schopnost analytického myšlení a uvažování takzvaně „Out of the Box“ jsou jedny z nejcennějších schopností absolventů techniky. I přesto ani jejich cesta k zaměstnání není vždy úplně jednoduchá. Pokračuje Ilona Prausová z Kariérního centra ČVUT: „Největší zájem je momentálně o absolventy IT a strojaře. Nejmenší naopak o stavaře a architekty.“

A vydlážděnou cestu k zaměstnání neměl ani 26letý absolvent analytické chemie na VŠCHT Jiří Šarkady, který své místo sháněl skoro půl roku a mezitím uvažoval i o vlastní firmě.

„Měl jsem sny, že bych měl vlastní analytickou laboratoř, kde bych byl svým šéfem, ale je to jak z hlediska finančního, tak i proto, že ještě nemám takový background k tomu, co všechno firmy k takové analýze potřebují, zatím budoucnost. Třeba za pár let bych mohl v tomhle směru mít větší zázemí a firmu založit,“ vysvětluje Jiří a pokračuje: „To mi trochu chybělo na škole. Takové větší ekonomické zázemí a přemýšlení nad tím, jak tenhle byznys vůbec funguje.“ A podobně je to také na ČVUT, kde díru ve vzdělávacích programech tak trochu lepí Kariérní centrum.

Technicky vzdělaným absolventům jde i přes mírné překážky trh práce ovšem stále poměrně na ruku. Vstupní podmínky pro nováčky se ovšem v průběhu let trochu změnily.

„Absolventi to neuslyší rádi, ale nejsou tak optimistické, jako byly před krizí. Předtím byla poptávka po absolventech technických oborů až přemrštěná. Firmy se předháněly a absolventy přeplácely. V současné době už ten boom není takový a firmy si více vybírají. Kouká se nejen na to, co člověk vystudoval, ale zda při škole dělal i něco navíc. I u čerstvých absolventů se kouká na to, zda mají praxi a jakou,“ vysvětluje Ilona Prausová.

I proto mnoho ze studentů zakládá už na škole vlastní firmy, dnes označované jako start-upy, které později prodají nebo dokážou přetvořit v životaschopnou firmu.

I finančně jsou na tom mladí technici lépe než jejich kolegové z humanitních oborů.
„Co pozoruji od kamarádů, co dostudovali ve stejnou dobu jako já a nejsou technici, tak musím říct, že peníze jsou krapet lepší než v humanitních oborech,“ uzavírá Jiří Šarkady.

Plat absolventa technických oborů začíná tam, kde humanitně vzdělaní studenti často končí. Nástupní mzda programátorů, kteří patří v ČR k vůbec nejlépe placeným zaměstnancům, je kolem 35 tisíc korun, po pěti letech praxe to bývá jednou tolik.

POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s Radimem Roškou, bývalým předsedou studentského klubu Silicon Hill při ČVUT

autor: Pavel Cyprich
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.