Přes čáru: Souvislost mezi mírou sebevražd a nezaměstnaností existuje

22. srpen 2016
Přes čáru

V Česku si každý den sáhnou na život v průměru 4 lidé. Každoročně si dobrovolně vezme život na celém světě více než milion osob. Počet sebevražd u nás bývá nejvyšší na jaře. Také roste úměrně s věkem. Nejvíce lidí si vezme život v pondělí nebo v úterý. A mnohem častěji to jsou muži než ženy.

Statistikám sebevražednosti a jejich korelaci s dalšími daty se věnují Markéta Arltová a Michaela Antovová z VŠE. Ve svém článku pro revue Demografie píší, že se dá mj. předpokládat, že počet sebevražd může být z určité části vysvětlen vývojem míry nezaměstnanosti.

Jejich nová studie, která zkoumá také souvislost mezi klimatickými faktory a sebevražedností, ukazuje, že existuje závislost počtu sebevražd na průměrné teplotě. „Počasí se ale ve větší míře může projevovat i jen jako ‚spouštěcí mechanismus‘, ke kterému musí být zohledněny ještě další zprostředkující faktory, jako jsou např. psychické aspekty a duševní onemocnění, zdravotní problémy a v nemalé míře např. i rodinné konflikty a problémy,“ uvádí výzkumnice.

Výzkum ohledně sebevražednosti se tak značně posunul od dob svých začátků. Na sklonku 19. století psal Tomáš G. Masaryk, že „moderní sebevražednost je v poslední době způsobována vzrůstající beznábožností a toto zlo může být radikálně vyléčeno jenom tehdy, když bude odklizena nenábožnost a s ní související polovičatost“. Čísla ovšem ukazují opak. Například v Jižní Koreji rapidně přibývá křesťanů i sebevražd.

Čtěte také

Rizika Wertherova efektu

Sebevražd přibývá, když se o nich mluví. Říká se tomu Wertherův efekt, podle románu Utrpení mladého Werthera. „Velké výzkumy ve Spojených státech prokázaly souvislost mezi počtem článků o konkrétních sebevrazích a počtem sebevražd v následujícím období,“ vysvětluje Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí.

Když se v médiích zmiňují sebevraždy, je podle Porubského vhodné zároveň připomínat, kam se lidé se sebevražednými myšlenkami mohou obrátit o pomoc, a zároveň mít na paměti, aby podání tématu nebylo návodné.

03498453.jpeg

Linka bezpečí zaznamenává každodenně 1–2 telefonáty od dětí a mladých studujících do 26 let, kteří pomýšlí na sebevraždu. Nejohroženější věkovou skupinou jsou ale senioři; se vzrůstajícím věkem se srovnává poměr mužů a žen mezi sebevrahy. Zatímco ve věkové skupině 20–34 let si život berou z 85 % muži, od 85 let výše podíl mužů klesá na 64 %.

Kam se obrátit pro pomoc?

Linka bezpečí kromě telefonického spojení na čísle 116 111 nabízí také možnost mailů nebo chatu. Podle Petera Porubského děti a mladí lidé píší v čím dál větší míře. Pro jejich rodiče tu je speciální Rodičovská linka. V Česku existují také krizová centra – pro děti i dospělé, kontakty najdete např. na webu psychoportal.cz.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.