Skupina Genderman debatuje o mužství a mužské zkušenosti: Demokrat musí být feminista

22. únor 2017
Přes čáru

Debata mužů feministů je v českém prostředí velkou neznámou. Mužská studia k nám pronikají pouze skrze akademickou půdu a jsou záležitostí velmi úzké skupiny lidí. Témata, která mužská studia řeší, nejsou v českém prostředí příliš populární. Právě pro diskusi o mužství a mužské zkušenosti vznikla před půl rokem skupina Genderman.

„Kategorie mužství a ženství jsou pohyblivé. To, jak tyto pojmy naplníme, může ovlivnit úplně každý. Otázkou je, kdo je víc slyšet,“ tvrdí Michael Polák, historik a člen iniciativy Genderman. Co je mužství a ženství, gender obecně, však není jen záležitostí toho, co si zvolíme – naše chápání genderu určuje také kultura, která nás obklopuje. „Nejsou to jednotliví aktéři, ale celé prostředí, které na nás působí. Reklama, film, divadlo. Gender rozprostřený v institucích, ve škole, v rodině,“ dodává Tomáš Pavlas, přednášející kritických mužských studií na katedře genderových studií.

Skupina Genderman vznikla jako neformální skupina žen a mužů, kteří se pravidelně scházejí a debatují konkrétní témata. „Já to vidím tak, že je tu dominantní maskulinita neboli toxická maskulinita – jakési dominantní mužství. My jsme se začali scházet proto, že s tím máme problém. Na našich setkáních se nám daří vidět věci jinýma očima. Reflektujeme role, do kterých jsme tlačeni.“

Na pravidlených setkání diskutují profeministé a feministky témata komunikace, péče, emocí, vztahu mužů a feminismu a podobně – nejprve v oddělených skupinách a poté společně, docházejí tak k reflexi. „Mám pokoru artikulovat problémy žen, protože jsem tlačen do jiné zkušenosti než ženy. Mohu mluvit o platové nerovnosti, ale nemůžu mluvit o ženské zkušenosti,“ vysvětluje Tomáš Pavlas.

muž - mladý

„Každý, kdo vidí nějaký společenský problém, se může aktivně zapojit do jeho řešení. Z pohledu lidskoprávních hodnot to vidím tak, že nejsme v souladu s tím, co deklarujeme. V ústavě stojí, že jsme svobodni a rovni, pro mě jako právničku je to východisko. Na svobodě a rovnosti musíme stavět, ne k ní směřovat,“ popisuje situaci právnička Pavla Špondrová, která se v rámci praxe zabývá lidskými právy a je také členkou iniciativy Genderman.

Členové a členky skupiny se shodují, že je pro ně velmi důležité, že mohou sdílet své zkušenosti a scházet se s lidmi, kteří mají podobné názory. V naší společnosti debata z profeministkých pozic chybí, cílem iniciativy je přesunout debaty k větší praxi a založit například poradnu pro muže nebo vydávat časopisecky výstupy z diskusí.

autor: Martina Malinová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.