Granty a střet zájmů aneb Malá domů v alternativní hudbě?

23. duben 2013

Sotva utichly veřejné protesty proti omezování finanční podpory Ministerstva kultury v oblasti živého umění, objevuje se další problém s rozdělováním státních dotací v kultuře. Výsledky letošního dotačního řízení pro alternativní hudbu (tj. v pojetí ministerstva všechnu ostatní kromě klasické) ukazují, že grantová komise uděluje v některých případech i velmi vysoké dotace projektům svých členů.

Odborná dotační komise ministerstva kultury pro alternativní hudbu má v současnosti sedm členů nominovaných odbornými organizacemi a schválených na tři roky přímo ministrem, respektive ministryní. Ti podle sady kritérií přihlášeným projektům přidělí body a na jejich základě dotaci. Z letošních výsledků, zveřejněných na webu ministerstva, přitom vyplývá, že komise udělila řádově statisícové granty festivalům (a v jednom případě časopisu), které nejmíň šest ze sedmi jejích členů přímo pořádá nebo s nimi úzce spolupracuje. Sedmý člen komise v letošních výsledcích jako příjemce dotace dohledatelně nefiguruje, nicméně i jeho produkční firma na svém webu uvádí podporu ministerstva. Konkrétně se jedná o festivaly Colours of Ostrava, Folkové prázdniny Náměšť nad Oslavou, JazzFestBrno, Blues Alive, United Islands, Festival v ulicích a Stará síť na novou hudbu a o magazín UNI. V případě festivalu Colours of Ostrava jde o dotaci z těch letošních největší, ve výši 890.000 Kč, třetí a čtvrtá nejvyšší dotace (obě 590.000) míří rovněž do podniků členů komise. Devět projektů spojených se členy komise tedy celkem spolklo přes 3.200.000 z celkem rozdělených 8.600.000. O zbytek částky se podělilo ostatních 47 podpořených projektů.

Ministerstvo se odvolává na to, že tyto projekty podporuje dlouhodobě, tedy i v minulých letech, kdy jejich pořadatelé či spolupracovníci v komisi neseděli, a na fakt, že dřív nešlo o tak výjimečné částky jako letos, což je pravda. Nezvykle vysokou letošní podporu Colours of Ostrava přičítá ministerstvo zvýšení nákladů festivalu. „Colours of Ostrava je podle mého názoru minimálně ve své velikosti nejlepší český festival. Tudíž si zaslouží největší podporu,“ vysvětluje Ondřej Bezr, který letos v dotační komisi sedí poprvé, proč akce s masivní podporou sponzorů dostala největší díl veřejných peněz. „Když dojde na projekt, ve kterém je některý člen komise zaangažovaný, tak jde za dveře, proběhne diskuze, proběhne bodování, a ten člověk je až potom seznámen s výsledkem. Nemá žádnou možnost do toho zasahovat,“ dodává Mariana Kalinová z oddělení profesionálního umění ministerstva, pod které dotace spadají. Efektivnost tohoto opatření v praxi je na posouzení každého.

„Česká republika není zas tak velká a lidí, kteří se zabývají festivaly, není zas tak hodně. Takže dřív nebo později tam vždycky jsou lidé, kteří s nimi jsou nějak spojeni,“ říká ředitelka Colours of Ostrava Zlata Holušová. „Ještě v době, kdy já jsem nebyla v komisi, byly Colours zařazeny mezi prioritní akce. Prostě měly status akce, která je podporovaná. Jestli to někomu připadá jako střet zájmů, ať jsou členy komise ti, kteří v kultuře nedělají. A dostanete se do jiného problému, že to budou rozhodovat ministerští úředníci.“

02637800.jpeg

V tomto kontextu nelze zcela pominout ani fakt, že třem členům komise letos končí mandát, a to právě Zlatě Holušové, uměleckému řediteli Jazzfestu Brno Vilému Spilkovi a dramaturgovi náměšťských Folkových prázdnin Michalu Schmidtovi, tedy těm, jejichž projekty obdržely mezi letošními dotacemi ty nejvyšší částky (oněch 890.000, respektive dvakrát 590.000).

Podtrhuji, že nejde o kompetenci členů komise ani o kvalitu samotných podpořených projektů, ale o transparentnost při rozdělování státních milionů. Pokud ministerstvo nechce, aby na jeho dotační politice v této oblasti ležel stín podezření z nekalých praktik, musí systém rozdělování dotací změnit. Na tom bychom měli trvat všichni. Jde tu jednak o kulturu, jednak o peníze z našich kapes a – možná především – o princip.

„Prozatím je to takhle v pořádku, zdá se nám to osvědčenější než jiné formy grantových řízení. Samozřejmě pokud se objeví návrh nějaké změny, kterou budeme moci pracovat a nějak ji zhodnotit, provedeme ji,“ uzavírá Mariana Kalinová z ministerstva kultury.

autor: Robert Candra
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.