Petra Hůlová v Prolomit vlny: Hranice svobody

Prostředí jako stvořené pro konspirační teorie. Třeba o tom, že dosah vašich příspěvků, tedy množství lidí, kterým se vaše zprávy ukážou, se s každým takovým přestupkem vůči facebookovému bontonu snižuje. Chobotnice vás vytlačuje ze hry, protože nehrajete podle jejích pravidel.

Dystopický román o spiknutí pak už píše život sám. Začít by se dalo třeba tím, že v zájmu každého opresivního systému je stádní poslušnost jeho členů. Jde o to, aby lidé nemysleli. Je třeba vytvořit prostředí, jež do maximální možné míry znemožní možnost koncentrace, ovšem udělat to tak, aby se to celé jevilo veskrze sympaticky a bylo to navíc cool a trendy. Ten svět žijeme. Změnil se k nepoznání, ukrutně rychle a zároveň jakoby nepozorovaně. Nemyšlení generuje logicky, a to tak, že ukrajuje z času, v němž by na ně mohlo teoreticky dojít. Neuróza každých pár minut kontrolovat telefon a jakýkoli prostoj v průběhu dne ucpat manipulací s tímto strojem je vstupním předpokladem vaší úspěšné debilizace. Tak říkajíc level one.

Řeknu vám tajemství. Rostoucí počet vašich facebookových „přátel“ je algoritmem generované mrtvé duše. Všechna ta jména, co vám nic neříkají, a mezi vašimi přáteli je jich tím víc, čím víc přátel máte. I na tohle se dá přijít jen čirou náhodou. Do levelu dva se přehoupnete ve chvíli, kdy se svá podezření pokusíte s někým sdílet. Konspirační teorie, kterých je všude plno, odbydou vás druzí. Síla podvratné ideje se totiž nejlépe zneutralizuje tak, že jí v malém množství veřejný prostor předem promoříte. Myšlenka pak přichází o svůj novátorský potenciál. Nic světoborného, princip preventivního očkování. Všichni už to tzv. někde slyšeli, četli, a tak tomu nevěnují pozornost.
A tak zatímco máte zoufalý pocit, že je za pět minut dvanáct, lidé, se kterými byste o tom chtěli mluvit, si v telefonech projíždí poslední světové události a updatují facebookové profily. Skončí s tím, teprve až skončíte s tou svou agitkou a přestanete je tím nudit. Znáte to? Sedíte spolu v hospodě, ale ti lidé tam nejsou. Jsou na webu. Čumí do strojů.

V dnešním babylonu webových útoků a odsudků přestává být jasné, zda se oběti cítí vinny ve smyslu morálním, anebo zda se jen trápí veřejnou ostudou|foto: Fotobanka RGBStock

Do levelu tři vstupujete ve chvíli, kdy zjišťujete, že jste zůstal sám. Ostatní že opakují všechny ty fráze o svobodném toku informací, globální propojené vesnici a svobodě jako takové a vy vypadáte jako blázen. Algoritmus se stal jejich součástí. Ochočil si je. Tenhle systém není žádné společenství mocných, žádná podělaná zednářská lóže, ale algoritmus, který se vymknul kontrole. Zuckerberg to jenom nedomyslel. A ve chvíli, kdy na to přišel, už bylo pozdě. Ten chlap se jednou zabije. Věřte mi.

Od začátku dubna se budete v rubrice Prolomit vlny každý týden setkávat s glosami Petry Hůlové, Vladimira 518 a Bohdana Bláhovce.

Level čtyři. Pokusíte se z toho vystoupit. Přes deklarace o svobodné společnosti ale zjišťujete, že to dost dobře nejde. Ne pokud se nechcete znemožnit. Nejefektivněji se revolucionář zneškodní tak, že se mu vezme jeho sex appeal. Udělá se z něj trapák. Staromilec. Jeho obavy jsou interpretovány jako lenost. Nechce se přizpůsobovat novým technologiím. To není stanovisko, to je cejch, vážení. Budete uncool a untrendy. Směšní. Level pět: přestanete se bát být směšný.