Prolomit vlny: Mattoniho přípitek dobyvatelům

15. září 2016

Seriál České televize Já, Mattoni je pozoruhodný produkt, který nám toho může hodně říci o naší přítomnosti. Bohužel ne svojí kvalitou, ale spíše tím, jaké hodnoty přináší a jaké příběhy rozehrává. Ty všechny nás doslova vracejí do hlubokého devatenáctého století.

Navzdory šeptandě o složité povaze hlavního protagonisty je Mattoni, ztvárněný Aloisem a Davidem Švehlíkovými a Jáchymem Novotným, doslova návratem hrdiny na české obrazovky. Nejde o žádného vyděděnce, postavu zmítanou vnitřními konflikty a nejistotami, která tuší, že by se mělo něco dělat, ale její ruce k zemi přišpendlila tíha marnosti světa. Mattoni je v seriálu drsný a tvrdý útočník, který si od první chvíle jde za svým, bere si, co chce, zmocňuje se světa, lidí i majetku. Na Mattonim nenajdeme nic, co by nám mohlo dát naději na nějakou existenciální či morální hloubku, na nějakou lidskost.

Když jsem viděl první dva díly, okamžitě jsem si vzpomněl na Kiplingovo chlapáctví v jeho Písních mužů. A především na Zpěv bělochů, v němž bílý muž přísahá: „Buď svobodu nám a svobodu pro náš rod – buď válku tuzemcům!“ Jediné, o co Mattonimu jde, je dobývat, zmocňovat se, kořistit, ať už jde o zdroje, majetek, finance, nebo ženy. Mattoni obelhává každého, kdo mu stojí v cestě. Cílem je jediné: úspěch. Ten je v seriálu reprezentován scénou příjezdu smetánky na nedělní bohoslužby, kdy otec rodiny instruuje svoje potomky těmito slovy: „Smekněte, hoši. Nemusíte se stydět za úctu, kterou projevujete úspěšným. Jejich úspěch pochází od Boha.“

03705195.png

Seriál se vrací do devatenáctého století nejen tématem, ale i svojí mentalitou. Vrací se ke Kiplingově koloniálnímu dobyvatelství, v němž „pobitých junáků stín“ klene vítězný oblouk bílého kořistníka. Tato doba vrcholné moderny, víry ve všemocnost člověka, znamenala vznik nacionalismu, průmyslového panství, třídního boje, rasových teorií. V desetiletích, která seriál mapuje, došlo k největší expanzi Evropy. Ta na přelomu devatenáctého a dvacátého století ovládala osmdesát pět procent zemského povrchu. Takový apetit má moderna i seriálové Mattoniho libido.

Nenasytnost a destruktivita modernity vybuchla ve světových válkách a následném potýkání se s bývalými koloniemi. To je příběh, který žijeme i dnes, kdy hovoříme o islamismu a terorismu. Mattoniho lačnost prozatím odnášejí jen jeho blízcí a nejvíce snad jeho manželka. Její znásilnění, které jí předurčuje místo pokorné nádoby na dítě, je metaforou vztahu bílého muže k dívkám dobytého území. Žena je opět jen ono druhé pohlaví. Systematicky jsou ve snímku budovány obrazy kypícího poprsí služek, vilného chichotu a mlsné chtivosti zpohodlnělých paniček. Jako by obživli démoni naší minulosti a praštili s námi do Freudovy pohovky, z níž se zvedla dusící vrstva prachu.

03705194.png

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Do naší každodennosti se dnes navracejí modernistická schémata v narůstajícím nacionalismu, třídní rétorice, v přehlížení jiných kultur či neschopnosti pochopit kořeny konfliktů za hranicemi Evropy. Česká televize nabídla průzračnou modernistickou propagandu v jejím dobyvatelském étosu. Nevím, co je na tom výkonem veřejné služby. V prostoru umělecké tvorby by snad mohla jít kritika světonázoru stranou. Ale toto není umělecké dílo – spíše čistá reklama na firmu Mattoni, placená částečně z veřejných a částečně ze soukromých peněz. Nevidím žádné ospravedlnění pro vznik tohoto seriálu na stanici, která má podle svého statutu posilovat „vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti“. Dnes k obrazovce usedáme spíše k příběhu, v němž bílý muž připíjí svému dobyvatelskému zítřku.

autor: Jan Motal
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.