Prolomit vlny: Pochod pro Aleppo není pro Sýrii, ale pro vlastní dobrý pocit

16. leden 2017

Nápad uspořádat Pochod pro Aleppo vzešel z hlavy v Berlíně usazené polské bloggerky a novinářky Anny Alboth. Podle oficiálního webu události nemohla Anna nečinně přihlížet válce a humanitární katastrofě v Sýrii, konkrétně v Aleppu. Rozhodla se tedy k problému přitáhnout pozornost tím, že do Aleppa pěšky vyrazí. Na cestu, která symbolicky pozpátku sleduje trasu syrských uprchlíků, k sobě přizvala veřejnost.

Aleppo padlo do rukou režimu Bašára al-Asada ještě předtím, než účastníci pochodu 26. prosince vyrazili z Berlína. Organizátoři pochodu však, zdá se, rezignovali na snahu pochopit, co vedlo ke zdejší tragédii. „Nechceme dělat politiku, chceme ukončit bombardování Aleppa a jiných syrských měst,“ píše se na české mutaci webu. Neochota zabývat se nepříjemnými reáliemi syrského konfliktu je možná v kontextu chaotických, přehnaných a propagandistických zpráv, které ze země přicházejí, pochopitelná. Těžko si však představit, že by Gándhí nebo Martin Luther King, které organizátoři jmenují jako inspiraci, rezignovali na analýzu reality podobným způsobem. Myslí si snad, že se řešení konfliktu, do kterého různými způsoby (od financování až po přímé vojenské angažmá) zasahuje tucet mocností, uspíší příchodem několika stovek evropských zachránců?

Konkrétní cíle pochodu nejsou z webu a prohlášení příliš jasné: „Neříkáme, že známe řešení. Jde nám o to, abychom získali pozornost těch, kteří tuto situaci řešit mohou. Závěrečná část cesty mezi turecko-syrskou hranicí a Aleppem je jen velmi malým úsekem našeho pochodu.“ Ve skutečnosti jde možná více o osobní pocity účastníků pochodu než o snahu zastavit krveprolití. Když se podíváte na videa z pochodu, zjistíte, že velká část z nich se zabývá emocemi, jaké v účastnících vyvolává syrský konflikt, ale i pochod samotný.

03781838.jpeg

„Rád chodím a rád bych našel rovnováhu v této obtížné situaci v současném světě. Mluvím o mém způsobu, jak se můžu zachovat, jak přemýšlím a jak se cítím v souvislosti se všemi těmito problémy,“ říká jeden z účastníků v jednom z videí, které nevyznívá ojediněle. Člověk má skoro pocit, že sleduje motivační videa s účastníky maratonu, a nikoliv aktivisty, kteří se snaží zasáhnout do mezinárodní politiky.

„Nejde jen o to, že naší odpovědí na Aleppo byla narcistní, sebestředná obsese nad tím, kdo jsme a co jsou naše hodnoty. Západní intervence v Sýrii je v širším kontextu poháněna tímto typem narcismu. V současnosti je většinou cílem západní intervence objevování toho, kým jsme, nacházením vlastního smyslu. V momentě, kdy se domácí politika zdá být celkem zmatená, morálka se rozpadá a zdá se, že už nikdo neví, co je špatně a co je správně, se zahraniční politika stala jevištěm, ze kterého můžete vyslat poměrně zjednodušený signál o tom, kdo jste: já jsem dobrý, tenhle člověk je zlý a teď spolu budeme bojovat,“ říká o západním vnímání Aleppa Brendan O’Neill, šéfredaktor britského magazínu Spiked Online, který se dlouhodobě věnuje tématu problematického odůvodňování intervencí.

03781839.jpeg

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Pochodovat za mír je určitě lepší než volat po bombardování za mír, jako loni desítky amerických diplomatů. Není vůbec jasné, jestli se pochodujícím podaří dostat alespoň k turecko-syrské hranici. Jestli dorazí do Aleppa, kde už bude dávno po bojích, co bude dál? Budou účastníci pokračovat do Jemenu v protestu proti saúdskému bombardování a blokádě, kvůli kterým polovina zdejších obyvatel hladoví? Nebo v nich tato humanitární krize, ve které západní země podporují saúdskou intervenci, zatím kvůli nedostatku mediálního pokrytí nevyvolala dostatek smutku? Nebo si půjdou připadat lépe před brány Mosulu nebo do Jížního Súdánu?

Daleko silněji než solidarita s utrpením Syřanů nebo snaha o zamezení podobným tragédiím do budoucna vystihuje Pochod pro Aleppo sebestředné zaměření na vlastní pocity a nejasné cíle události. Ale nebojte se, na protest proti narcisismu jeho účastníků se nikam pochodovat nechystám.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.