Prolomit vlny: Přízraky druhé světové války v nás
Druhá světová válka je ústřední událostí dvacátého století a zkušenost jejích hrůz stojí v základech veškerého poválečného vývoje. Snaha zamezit zničujícímu konfliktu a nelidským zvěrstvům vedla ke vzniku OSN, Všeobecné deklarace lidských práv i evropského společenství. Tento poválečný světový řád je stále ještě základem světa, v němž žijeme. Je otázkou, na jak dlouho.
Všimněme si snah o jeho demontáž. Například Daeš jako apokalyptické hnutí usiluje o urychlení příchodu poslední bitvy. Ta má proběhnout podle legendy v městě Dabiq u syrského Aleppa a podle ideologů teroru bude finální bitvou spravedlivých se Satanem, rozuměj islamistů se silami USA a jednotné Evropy.
Tomuto temnému vyprávění se podobá mytologie současného Ruska. V tamějším tisku lze běžně najít komentáře, které představují uprchlickou krizi a problémy EU jako výsledek činnosti amerických tajných služeb. Ty prý chtějí destabilizovat a kolonizovat Evropu. Rusko je pak zástupcem sil dobra a přichází osvobodit starý kontinent od zániku, jenž mu hrozí.
Podobná slova slyšíme i z úst těch, kteří v uprchlících vidí invazi islamistů. Prý již vzplála poslední bitva, uplynulé více než půlstoletí byl omyl a pro záchranu civilizace je třeba se vrátit před dobu, kdy se horizontem mezinárodní politiky stala univerzální lidská práva.
EU, NATO či USA jsou souhlasně pro všechny tyto levicové i pravicové apokalyptiky příčinou degenerace. Ničí hrdou civilizaci, jde o omyl projektantů světového pořádku. Pováleční inženýři univerzálních hodnot jsou prý skuteční fašisté a je potřeba se jim postavit tak, jako se naši předkové stavěli hitlerovským zločincům.
Četl jsem dokonce před časem v ruských novinách komentář, v němž autor Spojené státy označil za jednoho z iniciátorů druhé světové války. Jejich cílem prý bylo společně s Hitlerem demontovat Evropu a učinit z ní svoje území. Komentátor jako by zapomněl, že to byl právě Stalin, kdo dlouhá léta poskytoval Německu podporu pro budování vojenského arzenálu a nakonec nacistům i umožnil rozpoutání války paktem Ribbentrop–Molotov.
Zkušenost druhé světové války je pořád nepochopitelná. Kdo někdy usiloval si představit miliony obětí na všech stranách konfliktu, včetně té sovětské, kdo někdy navštívil Březinku, masové hroby nebo památníky vypálených vesnic, ten jen těžko rozumí, jak se něco takového mohlo stát. Obávám se, že snadněji, než si myslíme. A to nástupem apokalyptické rétoriky, kdy tehdejší populisté všech stran šroubovali propagandu o potřebě radikální změny či vyrovnání. Myšlenka nové Evropy, ať už obratem zpět, nebo úprkem vpřed, potřeba překreslování map, odřezávání se od vize společného soužití etnik – to je podhoubí světové války.
Je nutné se znovu začít zajímat o druhou světovou válku a zkoumat příčiny a podmínky kolektivistických iluzí, které vedly k Osvětimi, Majdanku nebo Treblince. Je potřeba neupadat do jednoduchých představ o boji dobra se zlem, protože pod předválečný ohýnek přikládaly všechny velmoci. A je nezbytné znovu a znovu se vracet k důvodům, proč jsme po sametové revoluci zvolili členství v organizacích, jako je EU nebo NATO, a jaké hodnoty zosobňují a mají zosobňovat.
Trouchnivění základů dnešního západního světa není nebezpečné proto, že by Západ byl posledním rájem lidstva. Ale protože rozklad jeho základů vede k návratu všeho, čemu naši předkové chtěli zabránit. Poučit se z historie znamená zastavit se, ptát se a hledat odpovědi. Společně.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
