Prolomit vlny: Proč Pegida v Drážďanech stále vítězí?

13. leden 2015

V pondělí večer ohlašují první německé on-line deníky početní vítězství odpůrců protiislámských demonstrací. Ti vyšli do ulic vyjádřit svůj nesouhlas s protesty hnutí Vlasteneckých Evropanů proti islamizaci Západu – zkráceně Pegida, které již od poloviny října loňského roku pořádá demonstrace proti islamizaci a za zpřísnění azylové politiky v Německu.

V Lipsku bylo skóre 5 ku 35 tisícům. I v Berlíně, Mnichově nebo Hannoveru převyšoval počet odpůrců Pegidy účastníky protiislámských protestů až desetkrát. Vítězství odpůrců Pegidy bylo jednoznačné, tedy až na jednu výjimku – saské Drážďany. V pořadí dvanácté demonstrace drážďanské Pegidy se v pondělí účastnilo podle údajů policejních složek až 25.000 osob. Proč zrovna v tomto městě slaví protiislámské hnutí takový úspěch?

Němečtí komentátoři často poukazují na jeden z paradoxů, který spočívá v demografické podobě prostředí, ve kterém se toto hnutí zrodilo. Ve čtyřmilionovém Sasku žije zhruba 4,4 % obyvatel migrantského původu. Podíl muslimského obyvatelstva se v této spolkové zemi odhaduje mezi 0,1 až 0,5 %. Znamená to tedy, že na jednoho účastníka pondělní drážďanské Pegidy připadá míň než jeden saský muslim.

Možným vysvětlením tohoto paradoxu je strach z neznámého. Ten je v posledních měsících umocňován zprávami o postupu Islámského státu či působení salafistů v Německu. Velká část obyvatel Saska má podle analytiků minimální zkušenost s životem v multikulturním prostředí. Chybí bezprostřední zkušenosti s muslimy jako spolužáky, sousedy či kolegy z kanceláře, zkušenost, která by potvrzovala, že zdaleka ne každý německý muslim je salafista, potažmo přívrženec Islámského státu. Tento výklad potvrzuje i skutečnost, že například v Berlíně či Porýní-Vestfálsku, kde je prakticky každý čtvrtý obyvatel migrantského původu, byla úspěšnost Pegidy minimální.

03287805.jpeg

Drážďany však mají i jiná specifika, a to zejména konzervativní politické klima. V tomto aspektu se odlišují od tradičně levicového Lipska, kde se protiislámskému pochodu postavil rekordní počet odpůrců. Už pětadvacet let v Drážďanech vítězí konzervativní CSU. Téměř 10 % hlasů si v posledních komunálních volbách rozdělily dvě pravicově populistické strany – NPD a nedávno založená euroskeptická Alternative für Deutschland. Obě posledně jmenované mají programově blízko k proklamovaným tezím Pegidy.

A do třetice je tu i další z řady možných faktorů. Navzdory programovému průsečíku s požadavky pravicově populistických stran se organizátorům drážďanské Pegidy daří udržovat odstup od krajně pravicových, zejména neonacistických uskupení. A tak alespoň naoko uchovávat auru ryze občanského protestu. To je pro řadu účastníků, kteří požadují striktní azylovou politiku, ale zároveň se neztotožňují s jakoukoli formou politického radikalismu, rozhodujícím aspektem.

I přes pondělní optimismus to vypadá, že boj s Pegidou bude přece jen běh na dlouhou trať. Na příští pondělí jsou avizovány další demonstrace.

Čtěte také

autor: Vendula Prokůpková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka