Prolomit vlny s Petrou Hůlovou: Když je holčička sexy v deseti, je to problém
Je léto a národ vyrazil k řece. Kde jsou ty doby, kdy jsem pohrdala chatařením a synonymem toho nejubožejšího způsobu trávení léta byla dovolená v osadě? Dopoledne na maliny, odpoledne koupák, večer buřty. Teď je to čirá slast. Asi to souvisí s věkem.
Sedím na dece u Berounky, sluním se a je mi blaze. Stejně jako tomu hloučku holčiček kus dál pod vrbou. Přišly s pár matkami, asi nějaká hromadná rodinná dovolená. Legenda bojovky: Mahábhárata. Holčičky si s sebou přinesly cosi jako sárí, vzájemně se do něj motají, matky jim pomáhají s líčením. Maskara na oči, tečky na čelíčka, zdravíčko na tváře. Břeh Berounky ovládly orientální princezny.
„Koukej, jak jsem sexy,“ volá jedna na druhou. Holčičky se chichotají, špulí rty a vrtí zadky, je to zábava. Je jim kolem deseti a jsou sexy doopravdy. Někde někdy by byly na vdávání. Přemýšlím, co si pod tím, že jsou „sexy“, vlastně samy představují. Jistě ne, že tak někoho zlákají k souloži. Spíš něco jako moje pětiletá dcera, která na dotaz, co to znamená, když je někdo sexy, řekla, že to, že „je krásnej“. Sedmiletý syn dodal, že taky když jsou spolu kluk a holka pod peřinou a líbaj se.
Když je holčička sexy v deseti, je to problém. Říká tím „jsem k mání“, což je lež. Nemyslí si to ona ani nikdo jiný s kapkou soudnosti, a kdo onu vyzývavost pochopí jako pobídku k činu, půjde sedět. Alespoň doufám. Přemýšlím nad tím v obchodě s dětským oblečením, když vybírám něco pro dceru.
Jaký má smysl ta nebo ona sukýnka s flitry, když ne svádět, vyvolat chtíč? Chtíč je chuť s někým souložit. Souložit s holčičkami je zločin. Proč někdo vyrábí a především kupuje pro svou dceru oblečení, které vyvolává chuť způsobit jí doživotní trauma?
Jistě, vyzývavé oblečení sexuální obtěžování neomlouvá. A onen argument „sama si o to svým vyzývavým oblečením cestou z diskotéky říkala“ dělá navíc z mužů zvířata bez sebeovládání a zodpovědnost hází na ženu svůdkyni, staré to schéma patriarchátu. Ale přesto – nepatří ženě z té zodpovědnosti alespoň kousek? Neví snad, čím muži zvedá orgán? Proč mu ho zvedat, když ne ke styku? Aby se trápil? Aby byl usvědčen z vlastní nízkosti? Má být prostředkem k takovému ponížení vlastní dcera? Nebo o co tady jde?
Holčičky, které jejich matky stylizují do sexuálních objektů nebo je v takové stylizaci podporují, nejsou bohužel ničím výjimečným. Učí se pokrytectví, protože vyvolávají touhu, o níž se nemluví, nikdo jim o ní neřekne a ony samy o ní tuší jen něco velmi neurčitého. Vládnou mocí, jejíž důsledky si neuvědomují.
To je ona hrůza, která mě obchází, když sleduji ony zmalované orientální princezny na břehu Berounky. Nejsem jediná, kdo tu na ně čumí. Aniž by si to uvědomovaly, učí se na sebe holčičky od dětství dívat mužskýma očima jako na objekt a vypadat tak, aby to ty cizí oči zaujalo. Učí se v tom soupeřit, a což je zásadní a nejsmutnější, čerpat z „líbení se“ vědomí své vlastní hodnoty.
Taková je přece ženská přirozenost, mohl by někdo namítnout. Pochybuji o tom. A i kdyby to tak bylo, ne všechno, co je takzvaně přirozené, musíme dál otrocky pěstovat. Ne pokud to, nakolik je holka „sexy“, definuje míru její vlastní sebeúcty. Zkusme naše dcery naopak a klidně i proti jejich přirozenosti vést k tomu, že to s tím ani v nejmenším nemá co dělat.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
