Prolomit vlny: Žena jako ozdoba vědy

9. červen 2016

Ukončení výstavy aktů v Knihovně Akademie věd zase jednou otevřelo hráze záplavě žluči. „Totalitní cenzura“, „feministky jsou stejné jako islamisti“, „brzy nám zakážou i Hynaisovy obrazy“. To je jen malý přehled reakcí, které se zdaleka neomezily jen na sociální sítě.

Korunu všemu nasadil v Lidových novinách Ondřej Neff, který se v duchu tradiční české publicistiky neobtěžoval zjistit si ani ta nejzákladnější fakta, takže kritikům přisoudil výrok, který byl ve skutečnosti vyjádřením knihovny. O to víc ve svém bizarním výtvoru šermoval „Rudým právem“, „fanatickým hovadstvím“ a „zbabělostí“.

Tak tedy. Výstava nebyla zakázána ani zcenzurována. Vedení Knihovny Akademie věd zjevně došlo k názoru, že umístění expozice je vzhledem ke kontextu skutečně nevhodné a výstava bude zveřejněna na místě tomu víc odpovídajícímu. Návštěvníci o ni nepřijdou a ani autor fotografií nemusí smutnit.

Nikomu z kritiček a kritiků – alespoň pokud je mi známo – nevadí akty nebo zobrazování nahého ženského těla. Vše je o souvislostech. Výstava se konala v rámci Týdne vědy a techniky pořádaného Akademií věd České republiky. Jedná se o festival, který má představit současnou vědu a meze poznání.

03507385.jpeg

Ať se snažím sebevíc, těžko se mi pátrá po tom, co má věda společného se spoře oděnou ženou s knihou na hlavě. Samotní autoři výstavy uvedli výslovně, že „výstava nedává žádné odpovědi na palčivé otázky dneška ani historie. Nedává si za cíl představit unikátní historické techniky, ani nenaznačuje nový úhel pohledu“. Má jen navodit poetickou atmosféru začátku 20. století.

Skvělé, proč tedy takovou výstavu nenechají jakékoli jiné galerii a nevěnují se tomu, čemu se věnovat mají? A sice vědě, případně umění s vědou spojenému. Skoro se zdá, že autoři výstavy zkrátka jen potřebovali vykázat dobrou návštěvnost, a na pěkné slečny se holt láká lépe než na výstavu „mokrého kolodiového procesu“, na nějž se začali odvolávat teprve po kritice a v přímém rozporu se svými původními slovy.

Nedosti na tom, jak ostudně moc je u nás věda stále doménou mužů. Jediný obraz, který výstava evokuje, je role ženy jako jakési ozdoby, vkusného doplňku k té velké vědě, kterou samozřejmě dělají muži. Je to podobné, jako když automobilové závodníky na stupních vítězů doplňují spoře oděné hostesky.

Je toto skutečně obraz role žen ve vědě, který chce Knihovna Akademie věd sdělit? Nebo nechce, jen jejím představitelům stále připadá koncept ženy-ozdoby natolik samozřejmý, že by je ani nenapadlo, že v tom někdo uvidí něco nevhodného? Ve společnosti, v níž přijde rovnost žen na přetřes pouze v případě, že poslouží ke strašení proti uprchlíkům, by ani nebylo divu.

Když se novináři nedávno ptali nového kanadského premiéra Justina Trudeaua, proč je v jeho vládě stejný počet žen a mužů, odvětil lakonicky: „Protože je rok 2015.“ Zdá se, že v české kotlině stále píšeme poněkud starší letopočet.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka