Trump vyhlásil válku vědě, ztrácejí se data o změně klimatu. Zastaví ho guerilloví archiváři?

5. duben 2017

Když po lednové inauguraci Donalda Trumpa začaly ze stránek amerických vládních agentur věnujících se klimatickým změnám mizet veřejně dostupná data, pro mnoho vědců to byl signál k akci. Akademici začali spolupracovat s hackery a aktivisty, aby zachránili co nejvíce informací, které mají klíčový význam pro řešení environmentálních a energetických otázek.

Představte si, že pracujete ve výzkumném ústavu a důležitým zdrojem dat jsou pro vás veřejně dostupné informace vládních agentur. Když začnou mizet, výsledky vašich výzkumů se najednou nemají o co opřít, ztrácí váhu. Přesně to se teď děje americkým vědcům zabývajícím se změnami klimatu a jejich dopadem na arktické oblasti. Noční můra klimatologů, před kterou varovali už před nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu, se začíná naplňovat.

Britský deník Guardian minulý týden zveřejnil komentář Victorie Herrmann, ředitelky amerického Arktického institutu. Herrmann v něm popisuje, jak od letošního ledna musí každý týden vyřizovat upozornění od akademických citačních systémů na nefunkční odkazy v jejích odborných textech. Většina z nich vede na stránky s příponou „.gov“, tedy na servery amerických vládních agentur, které za federální peníze provádějí výzkumy. Až dosud bylo běžné, že na nich výzkumníci i veřejnost mohli najít vědecká data týkající se životního prostředí i dalších témat. V několika posledních měsících však veřejně dostupná data začala z vládních stránek podezřele rychle mizet. Jedná se zejména o materiály, které přinášejí důkazy o vlivech změn klimatu na Arktidu. „Postupné mazání dat přichází zrovna v době, kdy se Arktida otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr,“ upozorňuje Herrmann.

Zachraňte, co můžete

Skutečnost, že mazání začalo s nástupem Donalda Trumpa do funkce, není čistě náhodná. Současný americký prezident se dlouhodobě netají nadstandardními vztahy se zástupci průmyslu ani odmítavým postojem k jakýmkoliv aktivitám reagujícím na změny klimatu. Vědci proto už koncem minulého roku dostali signály, že by jejich zdroje mohly být v nebezpečí. V prosinci proto spustili projekt, který se snaží systematicky archivovat data z federálních databází. Zastřešuje ho hashtag #DataRescue a zapojili se do něj vědečtí pracovníci napříč univerzitami i ústavy. V prosinci se na univerzitě v Torontu konal velký workshop guerillového archivářství, kde se akademici, hackeři i aktivisti vzájemně učili, jak stanovovat prioritní databáze k záchraně, jak je efektivně kopírovat a dostat se k blokovaným datům. Několik severoamerických univerzit se podílelo i na vzniku stránky Climate Mirror, která přímo ve svém statementu uvádí, že se snaží zachránit data před americkým prezidentem.

dům v moři - globální oteplování

V hledáčcích zachránců dat jsou nyní zejména stránky americké Agentury pro ochranu životního prostředí, ze kterých Donald Trump v lednu nařídil odstranit části o klimatické změně a rovnou nechal pozastavit její grantové programy. Jak se nedávno ukázalo, byl to jen první krok k otočení dosavadní environmentální a energetické politiky USA. Nejenže Trump přislíbil odstoupení od mezinárodní klimatické dohody, minulý týden podepsal příkaz k přezkoumání Obamova klimatického plánu, který počítal s dvanáctiprocentním snížením podílu uhelných elektráren na výrobě americké elektřiny do roku 2030. Při podepisovacím ceremoniálu, který se paradoxně konal v ústředí Agentury pro ochranu životního prostředí, mu tleskali především zástupci těžařských korporací.

Trojský kůň Trump

Mizící veřejně dostupná data nejsou jen problémem vědecké elity. Jak podotýká Victorie Herrmann, „každá vypnutá stránka je vědomým pokusem Trumpovy administrativy podkopat naši schopnost dělat dobrá politická rozhodnutí omezením přístupu k vědeckým informacím“. Trump se za pár měsíců svého působení stal svou vlastní karikaturou. Mohlo by se tedy zdát, že útoky na veřejnou dostupnost informací jsou jen rozmarem výstředního miliardáře. Pravděpodobnější je však varianta, že jeho nástup do funkce byl poslední kapkou, která převážila těžiště moci na stranu průmyslu.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Podobný scénář není nereálný ani v České republice. Stačí sledovat například vytrvalou snahu českého chemického průmyslu o omezení Integrovaného registru znečišťování, díky kterému si lidé v Česku mohou jednoduše najít informace o látkách vypouštěných průmyslovými závody do jejich okolí. Guerillové archiváře snad zatím nepotřebujeme. Mít se na pozoru před rozvolňováním zákonů zaručujících volnou dostupnost informací je ale potřeba i v Česku.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.