Demonstrace proti Romům: Sklízíme, co jsme zaseli

Jaké jsou další příčiny protiromských pochodů a jak se dá nesnášenlivosti ve společnosti zabránit? Jak se žije v lokalitách spojených s nálepkou sociálního vyloučení? O tom všem jsme v rámci Týdne proti rasismu mluvili i s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Monikou Šimůnkovou a Petrou Klingerovou, výkonnou manažerkou Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni.

Podle Ivety Němečkové fungují strategie integrovat Romy na trhu práce i ve vzdělávání nedostatečně. Shoduje se na tom s Filipem Ramešem z Nadace Open Society Fund Praha, se kterým jsme v pořadu Rentgen mluvili minulý týden. Většina se navíc s menšinou fyzicky nepotkává. „To všechno ještě doplňuje zhoršující se ekonomická situace celé země a to, že lidé hledají viníka, proč se mají pořád hůř, proč mají méně peněz. A tím viníkem jsou v tuto chvíli Romové,“ hodnotí protiromské nálady v české společnosti Petra Klingerová.

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové jsou důvodem svárů běžné věci v občanském soužití a taky to, že Romové mají jiný životní styl. „Když jsem byla na sídlišti v Českých Budějovicích, tak jedna z věcí, kterou řešili tamní obyvatelé z majoritní společnosti, byly pobíhající romské děti, které nemají žádné volnočasové aktivity a ruší je, a oni se nevyspí. Když to takhle trvá měsíce, tak je to podnět, který v lidech vzbudí agresi. Toho pak využívají extremisté,“ dodává Monika Šimůnková.