Mozek slaví! Zúčastněte se s Radiem Wave Evropského (tý)dne mozku!
Lidský mozek - známý neznámýFoto: Ústřední vojenská nemocnice
Mozek slaví od roku 1998 svůj den právě dnes - 11. března. Toto datum bylo oficiálně vybráno a ohlášeno Evropskou aliancí DANA, přičemž od roku 1999 se slaví celý Evropský týden mozku, který letos vychází na 12. - 18. března.
V tomto týdnu se v Evropě i USA každoročně setkávají odborníci zabývající se výzkumem činnosti mozku, aby o nových poznatcích informovali širokou veřejnost. Již dvanáctý ročník této bohulibé akce se v České republice odehraje ve dnech 15.-19. března v budově Akademie věd.
Jak známo, mezi odborníky nyní převažuje názor, že člověk vlastní nikoli jeden mozek, ale hned tři! Ten historicky první, který se vyvíjel miliony let, nás spojuje s ještěry a plazy. Reprezentuje ho prodloužená mícha, zajišťující v těle mj. zásadní funkce - dýchání, krevní oběh, srdeční činnost a tak dále. Druhý mozek (někdy zvaný "koňský") máme společný se savci. Z hlediska délky vývoje je mladší, zpracovává především naše emoce. Kůru, mozkový kmen a míchu propojují součásti tzv. limbického systému, které ovlivňují naše chování a city.
CML - Centrální mozek lidstva ze seriálu Návštěvníci. Bude v budoucnosti podobně fungovat počítač hlídající planetu Zemi před planetkami?Foto: Česká televize
Třetí, vývojově nejmladší, částí je šedá kůra mozková. V ní sídlí centra související s tzv. vyšším intelektem - centrum řeči nebo některé druhy paměti. Zmíněné tři mozkové formy uvažují a reagují rozdílně a naprosto samostatně. Liší se značně i biochemickou strukturou a v běžném stavu vědomí málokdy pracují synchronně. Jediným přirozeným způsobem, jak se nám může za optimálních podmínek a bez užití jakýchkoli technických pomůcek podařit uvést tyto tři podoby mozku do součinnosti, je především relaxace či meditace.
Tyto činnosti by ale nebylo vhodné provozovat na některé z dvanácti poutavých přednášek, které se v rámci tuzemského týdne mozku odehrají. Za všechny doporučuje Radio Wave zejména aktuální přednášku docentky Hany Papežové Mozek a problémy mentální anorexie, cyklus Duševní porucha a současná společnost profesora Jiřího Rabocha či seznámení profesora Josefa Vymazala s problematikou Funkční magnetické rezonance mozku.
Nechat ujít byste si neměli ale ani zamyšlení doktorky Aleny Sumové na téma Jak jsou řízeny a seřizovány naše vnitřní hodiny a důsledné zpracování chytlavého tématu Choroby mozku, projevující se mimovolními pohyby v podání docenta Jana Rotha.
