Budějovice: Myslela jsem, že demonstrace je vtip

9. červenec 2013

V souvislosti s aktuálními protiromskými protesty v Českých Budějovicích jsme se tam vydali zjistit, jak situaci vnímají lidé z tamní kulturní scény. Demonstrace jsou pro ně šok, problém vidí na radnici i v širší společnosti, možné řešení ve vlastní aktivitě Romů a vyjádřit se k těmto problémům považují za svou povinnost.

Nedávné protiromské demonstrace a pokusy o pogrom na sídlišti Máj řadu místních šokovaly. Budějovice mají pověst klidného, mírumilovného města. „Vnímám tam obecně větší klid než kdekoli jinde, takže jsem překvapenej, že to bylo až takhle vyhrocený. To je hodně nestandardní a myslim si, že v Budějovicích se nic podobnýho nikdy nestalo,“ říká budějovický hudebník a organizátor festivalu Ostinato Jarda Bašta. „V Budějovicích jsem žil i v centru, kde jsou velký romský komunity, a ani tam jsem nezažil nějakěj konflikt na ulici nebo kdekoli jinde.“

Podobně překvapivé byly rasové nepokoje pro zakladatelky budějovického o. s. Kredance: „Ke mně ta informace přišla přes Facebook asi týden před tou demonstrací. Nemohla jsem tomu věřit, myslela jsem si, že to je nějakej vtip,“ říká Markéta Málková. „A ještě víc jsem byla překvapená těma reakcema. Třeba mí bejvalí studenti a kolegové ze školy to podporovali, sdíleli to, ‚pojďte na ně‘. A fakt rasistickým způsobem. Pro mě to byl absolutní šok.“

Podle Markéty, která pracovala jako dobrovolnice pro místní diecézní charitu, je v Budějovicích vedle sídliště Máj několik potenciálně problematických lokalit, kde město shromažďuje sociálně slabé, především Romy: „Jsou tady čtyři vyloučeníé oblasti. Jedna je Máj, další je jeden dům na Pekárenský ulici v centru, další dům je na Okružní, to je jedinej dům, kterej stojí na kruháku, to je šílený, a pak je ještě jeden dům v Mladý.“

02923420.jpeg

Vedení města se podle zkušeností místních k otázce těchto lokalit staví pasivně. „Primátor se k tomu vyjadřoval ve smyslu, že je to záležitost policie, že to, jak to má vyřešený město, je správně, což znamená, že to asi zas tak moc neřeší. Nevidí v tom až takovej problém a má pocit, že to nezvládla policie,“ dodává Bára Paulátová. „Teď tahle demonstrace, nedávno tady byly demonstrace proti komunismu. Najednou lidi začínají bejt aktivní. To, že jsou aktivní směrem, kterej se nám nelíbí, a že jsou to extrémní skupiny, to je problém. Ale jestli to nevzít jako nějakej ukazatel toho, že už toho mají dost a hledají způsoby jak to vyjádřit. My tu občanskou společnost nemáme tak rozvinutou, abysme věděli co dělat. Tak když už nevíme, vyjdeme do ulic a budeme mlátit lidi.“

Možná řešení situace podle Markéty naznačilo setkání Z bahna ven, které proběhlo na sídlišti Máj v den protiromské demonstrace: „Tam ti Romové přišli s vlastním řešením. A to myslim, že je nejlepší, když tomu člověku dáš zodpovědnost. Aby oni sami přišli na to, co je pro ně nejlepší. Oni si nejvíc rozumí. Na tom setkání přišli s návrhem, že budou mít vlastní romský policajty. Myslim si, že tři čtvrtě lidí se tomu vysměje. Já si myslim, že je to super nápad. Oni ví jak na ně, znají se, rozumí si, umí romsky. To jsou věci, který jsou strašně důležitý. My je nemůžeme vůbec pochopit. Viděla bych to touhle cestou.“

02922511.jpeg

Samotné centrum Kredance chystá po letní pauze vlastní příspěvek k diskuzi o rasismu: „V listopadu se chystáme udělat měsíc pro lidská práva. Jeden můj kamarád, kterej studoval kameru na FAMU, odjel do Brazílie a točil o tamních neonacistech. Tady bude premiéra toho dokumentu,“ říká Markéta. Plánují se i projekce filmů o lidských právech nebo fotky novinářky z Gazy. „Jsem zvědavá, kdo přijde. Možná zase jen lidi, který to ví a který si jenom řeknou ‚jo, je to tak‘. Doufám, že přijde třeba i někdo, kdo si řekne ‚hele, to je zajímavý, možná bych o tom moh přemejšlet‘. Místa, který jsou kulturní a kam chodí lidi, by nějakým způsobem tu situaci měla refelektovat.“

Pro doplnění obrázku si poslechněte i smutnou anketu natočenou ve stejný den s běžnými občany na budějovickém náměstí, kterých jsme se ptali, co říkají na protiromské demonstrace. Na soužití s Romy ve městě bohužel mají většinou mnohem radikálnější názory.

autor: Robert Candra
Spustit audio