Český helsinský výbor o stavu lidských práv v ČR

Český helsinský výbor své zprávy o stavu lidských práv u nás vydává pravidelně už od roku 1994. „Není to konkurenční zpráva té vládní (která, pokud vím, letos nebyla vydána), odráží to, že jde o zprávu nevládní organizace, které obecně vyjadřují poněkud kritičtější stanovisko v této oblasti,“ říká předsedkyně ČHV Anna Šabatová. Příliš optimistické čtení zpráva opravdu nenabízí. „Situace na poli lidských práv se podle stanoviska ČHV zhoršuje. Největší negativní posun nastal v oblasti naplňování sociálních práv, kdy se zhoršuje situace velkých skupin ve společnosti – ať už jsou to senioři, děti, lidé s nějakým hendikepem,“ dodává Šabatová.

Některá opatření v souvislosti se sociální politikou státu jsou podle ČHV v přímém rozporu nejen se sociálním právem, ale i s právem nevykonávat nucené práce. „Mám na mysli takzvanou veřejnou službu, kdy někteří nezaměstnaní jsou nuceni vykonávat práci na poloviční úvazek bez jakékoli odměny pod hrozbou toho, že ztratí veškeré sociální zabezpečení a pojištění, že budou okamžitě vyřazení z evidence úřadu práce.“ Anna Šabatová zmiňuje i zhoršující se situaci rodin s dětmi a zvyšující se počet lidí ve stavu hmotné nouze. Dlouhodobě se bohužel nelepší ani pravidelně kritizované oblasti, jako jsou práva cizinců nebo otázka vězeňství.

Nejvíc stigmatizovanou skupinou jsou v rámci české společnosti Romové. Nelepší se jejich ekonomické poměry, jsou vystaveni diskriminaci a podle Šabatové klesá (i vinou nekvalitní práce médií) také jejich pocit bezpečí. „Já mám třeba romské přátele, kteří říkají, že se poslední dobou zase bojí vycházet na ulici, že se daleko častěji setkávají s nějakým osočením, s nějakým atakem. A samozřejmě mají strach o své děti.“

„To nejpodstatnější není chování Romů samých, ale chování médií, některých politiků a samozřejmě dalších veřejně známých osob,“ doplňuje František Kostlán, člen předsednictva ČHV a nezávislý publicista, který se věnuje lidským právům. Média podle něj vyhrocenou situaci podporují: „Nejenom že neověřují některé zprávy, ale vydávají za pravdu to, co řekne jedna strana nějakého konfliktu. Když v Liberci patnáctiletá dívka řekla, že ji přepadli Romové, když v Břeclavi patnáctiletý hoch řekl, že ho přepadli Romové, většina médií to podala: ano, tak to je. Když už je ta zpráva založena na tom, co kdo řekne, měl by zaznít i názor druhé strany. To tam chybí.“

Demonstrace v Břeclavi |foto: Filip Jandourek

Zpráva ČHV se podrobně zabývá řadou témat, jako jsou diskriminace, sociální zabezpečení, zdravotnictví, svoboda slova, vězeňství, trestné činy páchané z nenávisti, práva dětí, žen, seniorů, zdravotně postižených, LGBT minority nebo bezdomovectví. „Stát se nijak nesnaží měnit svůj postoj k diskriminaci, ke které tu dochází jak v otázce svobodného přístupu k zaměstnání, ke vzdělání. Od roku 2010, kdy se zastavily přípravy na zavedení systému inkluzivního vzdělávávní, se nijak neobnovily“ vypočítává některé hlavní problémy právnička Michaela Tejnorová, která zprávu vypracovala. „Do dnešního dne nemáme žádné rozhodnutí soudu, který by v prvním stupni, tedy hned po podání žaloby, rozhodl, že jde o diskriminaci, takže nemáme žádné precedenční rozhodnutí.“

Senioři. Ilustrační foto |foto: Fotobanka stock.xchng

Jistou naději na změnu k lepšímu v jinak neutěšené otázce dodržování lidských práv spatřuje Anna Šabatová v jediném: „V čem já vidím nějakou jiskru naděje, je to, že se začíná více ozývat občanská společnost. Dává najevo, že není spokojená s tím, jak je tato země spravována. Doufejme, že v budoucnu dojde k nějakým zásadnějším změnám.“

S celým obsahem Zprávy ČHV o lidských právech se můžete seznámit na www.helcom.cz.