Noční život i aktivismus? Vítejte v Krymské
„Je tu něco nadpřirozenýho,“popisuje pitoreskní vršovickou ulici, která připomíná pařížský Montmartre i berlínský Kreuzberg, místní rodák a patriot Krištof Kintera. Jeden z těch, kteří započali tak historii unikátního místa, kde se potkává kultura, zábava, aktivismus a veřejný prostor. Vítejte v Krymské!
„Tohle místo bylo vždycky zajímavý. Bydlel tu Jiří Kolář, Ivan Medek, za rohem Ivan Klíma. To, co se tu děje teď, je nová synergie, která vznikla v roce 2005. Po dvou letech jsem se vrátil z Amsterdamu a už tu byl podnik Shakespeare a synové,“ popisuje Krištof Kintera, jak se potemnělá ulice nedaleko Vinohrad začala měnit.
Od zakladatelů legendární kavárny a knihkupectví Shakespeare a synové byla tehdy odvaha vybrat si pro svůj podnik právě Krymskou, pokyvuje Michal Mahďák, který se po návratu ze Španělska rozhodl otevřít hned za rohem Café Sladkovský. „Všichni mě odrazovali. Že tu nikdo není, nikdo sem nebude chodit. Ale já jsem si říkal, že právě proto to bude fajn. Že když to uděláme jinak, tak se to těm lidem musí líbit, což se záhy potvrdilo.“ Na historii „Shakespeara“ pak navázal klub café V lese, který založil Ondřej Kobza. „Už tehdy mě bavilo, že si člověk riskne založit prostor, kam by měli lidi dojíždět, kterej není v centru. Ze začátku tam byla taková přátelská řevnivost a vůbec jsme nevěděli, jak to dopadne. Teď už je to ověřený – když je někde víc podniků, tak to funguje,“
A co dělá Krymskou Krymskou? Je to genius loci, nebo náhoda, která spojila ve správný čas ty správné lidi? Asi všechno dohromady. Na pomezí Vinohrad a Vršovic tak najdeme učebnicový příklad kultivace veřejného prostoru. Ta by podle urbánního antropologa Martina Veselého rozhodně neměla probíhat formou nákladných revitalizací s novými lampami a kašnami, jak je dnes zvykem. „Kultivovat veřejný prostor znamená kultivovat i ten prostor sociální. Když se projdeme po Krymské, tak je pořád neopravená, ale tím, že se tu něco odehrává a lidé se tu cítí bezpečně, tak se celý duch toho místa změnil, aniž by se změnila fasáda.“
Ponurou fasádu Krymské rozpumpovává nejenom vydatný noční život, ale taky občanský aktivismus. V roce 2009 tu vzniklo sdružení Start Vršovice. Jeho cílem je zvelebovat veřejný prostor, jako je blízké Tržíčko nebo investiční záměr nedaleké Proluky. „My se tady snažíme ovlivňovat velmi neblahý záměr investora a tím je takovej obludnej dům. Takže nejde jen o ten noční život, ale taky o ten denní a ten se hrozně dobře dělá s někým, koho znáte z toho nočního života,“ vysvětluje fungující biorytmus Krymské Krištof Kintera.
Přál by si, aby tu do budoucna vzniklo víc galerií. Ondřej Kobza zase sní o dobrém antikvariátu, masážích nebo sauně a třeba krámku s kvalitními potravinami. Od snů tu k realitě není tak daleko. V celé České republice by totiž měly z ulic zmizet herny a v Krymské jsou hned dvě. „Doufám, že na jejich místě budou další dva spřátelené podniky. A to už bude hodně,“ raduje se Ondřej Kobza.
Stejné nadšení ale nesdílí místní obyvatelé, se kterými už majitelé podniků navázali komunikaci. Zatím ale bezvýsledně. Tyhle dva světy k sobě totiž mají z pochopitelných důvodů hodně daleko. „Jeden svět vznikl během dvou let a tím je fenomén Krymská. Ten druhý jsou starousedlíci, kteří jsou zvyklí, že tu byl klid. Nicméně Praha je metropole a centrum města se přirozeně posouvá a to je věc, na kterou tu budeme vzájemně narážet.“
Do Krymské se každý den sjíždí desítky a stovky hladových návštěvníků a návštěvnic. Můžou vyrazit na dobrou večeři nebo se nasytit pohledem v galerii, informacemi na přednášce nebo hudbou na koncertě. Vítejte v Krymské!
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
