Romské oběti holocaustu
Lety u Písku, pietní akt.Foto: ČTK
V pátek 27. ledna se u nás slaví Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Zároveň na toto datum připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu, který v roce 2005 vyhlásila OSN.
Tento den nebyl vybrán náhodou, právě 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Zatímco o utrpení zhruba šesti milionů židovských obětí už bylo řečeno, napsáno a natočeno mnohé, děsivé osudy dalších minorit zůstávají poněkud opomíjeny. Robert Candra má pro vás informace o romských obětech holocaustu, které nacisté rovněž programově likvidovali jako nevyhovující etnikum.
Už v prvorepublikovém, podle dobových parametrů demokratickém Československu byl v roce 1927 přijat Zákon o potulných cikánech. Označení „cikán“ se nevztahovalo jen k etnickým Romům, ale obecně k osobám praktikujícím kočovný způsob života, tedy i nejrůznějším tulákům, zlodějům a podobně. Cikáni se museli prokazovat cikánskými legitimacemi místo občanských a zákon kromě jistých pozitiv (jako např. lékařských a veterinárních opatření) poskytoval i značný prostor pro diskriminaci. Příliv Romů z hitlerovského Německa, Rakouska a později zabraných Sudet během třicátých let vůči nim vyvolal zejména na venkově silnou averzi.
Kremační pece v osvětimi na dobové fotografiiFoto: Památník Osvětim
Na podzim 1939 vyhlásilo protektorátní ministerstvo vnitra trvalé usídlení kočujících osob. Evidováno jich bylo zhruba 7000, většinou Romů. Pro dospělé muže bez stálého zaměstnání, kteří neuposlechli, byly v létě 1940 zřízeny kárné pracovní tábory v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu – později přejmenované na sběrné tábory. V roce 1942 bylo vydáno nařízení o preventivním potírání zločinnosti, vysloveně namířené proti „asociálům“, čímž se rozuměli mimo jiné právě Romové. Během heydrichiády začaly protektorátní úřady jednat s Romy jako s nevyhovující „rasou“ (výnos o potírání cikánského zlořádu, 1942). Perzekuce protektorátních Romů postupovala dokonce rychleji než v samotném Německu. Během následujících dvou let byli transportováni do tzv. cikánských táborů (opět přejmenované Lety a Hodonín) a část přímo do koncentráku Auschwitz-Birkenau. Jen mizivé procento Romů v protektorátu deportaci uniklo.
Tábor v Letech měl na konci roku 1942 kapacitu zhruba 600 lidí, celkem jím prošlo asi 1300 osob včetně 36 v táboře narozených dětí. Čtvrtina internovaných byla propuštěna nebo uprchla, další čtvrtina tam zemřela a zbylá polovina byla transportována do Osvětimi. Přelidněné baráky, špína, nedostatek vody a jídla vedly k šíření infekčních nemocí jako angína, zápal plic nebo břišní a skvrnitý tyfus, častými příčinami úmrtí vězňů byly katary žaludku a střev. Velitel tábora, bývalý četník Janovský, situaci ignoroval, a přispěl tak k vysoké úmrtnosti mezi novorozenci, dětmi i dospělými.
Hodonínský tábor mohl v roce 1943 pojmout 750 osob. Internováno v něm bylo celkem skoro 1400 mužů, žen a dětí. Podobně jako v Letech odsud vězni legálně odcházeli, utíkali, jiní byli deportováni do Osvětimi a přes 200 jich tu zemřelo. Rozšířené byly zejména oslepující trachomy, spalničky, pohlavní choroby, tuberkulóza a černý kašel, i tady vypukla epidemie břišního tyfu.
unikátní fotografie z OsvětimiFoto: redakce Post Bellum
Od konce roku 1942 byly vězni z Let a Hodonína (ale i odjinud z území protektorátu) posíláni do cikánského tábora v Auschwitz-Birkenau. Celkem tam bylo deportováno zhruba 4500 protektorátních Romů, z čehož až 40 % tvořily děti. I tady panovala obrovská nemocnost – průjmy, tyfus, úplavice, svrab, tuberkolóza a neštovice; uvádí se ke třem tisícům obětí chorob. Zbytek dokonaly plynové komory a dozorci. Osvětimský cikánský tábor byl zrušen v létě 1944, práceschopní Romové byli převezeni do dalších koncentráků, ostatní povražděni. Ačkoli se dnes nedá zcela přesně zjistit počet protektorátních Romů, kteří v táborech zahynuli, do vlasti se jich z 6500 vrátilo necelých 800. V komplexu osvětimských koncentračních táborů nalezlo svoji smrt téměř 20 000 Romů z celé Evropy. Celkový počet romských obětí druhé světové války se odhaduje na půl milionu osob.
Nedaleko bývalého tábora v Letech bylo vybudováno pietní místo připomínající romské oběti holocaustu, nicméně na místě tábora stojí už roky velkovýkrmna prasat.
