Sbírka pro ženy bez domova: Najít cestu zpět

4. březen 2014

Adventní čas by měl být časem zklidnění a zastavení se. Ladíme se na svátky, pořizujeme dárky svým blízkým a možná si taky o něco častěji uvědomíme, že jsou lidé, kterým nejenže nikdo dárek nekoupí, ale kterým chybí i věci běžné denní potřeby. To je zřejmě jeden z důvodů, proč se právě před svátky pořádají charitativní sbírky.

Poměrně originální sbírku se letos rozhodla uspořádat publicistka Alena Scheinostová ve spolupráci s Rodinným centrem Letná a Městským centrem sociálních služeb a prevence Praha. „Sbírku jsme cílili hlavně na ženy a chtěli jsme, aby pokryla věci, které si ženy na ulici nemohou dovolit, anebo jim na ně nezbývá pomyšlení, natož finance. Jsou to především ženské drobnosti jako kosmetika, dekorativní kosmetika, parfémy, bižuterie a po poradě s lidmi, kteří pracují v terénu, jsme rozšířili sbírku ještě o dámské hygienické potřeby a podprsenky, o které je údajně velký zájem. Ze sbírky by měly primárně profitovat pražské bezdomovkyně – ženy, které žijí na ulici, nicméně jelikož ta sbírka, nebo to, co se zatím sesbíralo, výrazně předčilo naše očekávání co do množství, tak hodláme některé z těch věcí nabídnout dalším organizacím, které s ženami bez domova pracují v terénu,“ vysvětluje Alena Scheinostová.

To, že jsou ženy na ulici ve specificky nevýhodné pozici, zaznělo před časem také v pořadu Diagnóza F na téma Ženy a drogy. „Ty ženy časem úplně nevypadají jako ženy. To souvisí také s tím, že když dívka vstoupí do kontaktu s uživatelem návykové látky, tak tam jde s posláním, že se obětuje. Potom se pohybuje v tom společenství, ale to společenství má čistě mužské hodnoty. Mužský svět je do jisté míry nebezpečný, a ženy si proto začínají vytvářet obrany. Slyšíte to v mluvě – mluví velmi vulgárně, vidíte to v oblékání – mají mužské oblečení, vlastně zcela zakrývají jakékoliv pohlavní znaky,“ popisuje život uživatelek drog na ulici ředitelka občanského sdružení Sananim Martina Richterová Těmínová.

Degradace ženství je tedy na ulici něco, co se děje snadno a rychle. Najít cestu zpátky do normálního života už tak snadné a rychlé zdaleka není. Drobné radosti ve formě kosmetiky, hygienických potřeb nebo spodního prádla mohou být malými krůčky k tomu, aby ženy bez domova neztratily poslední střípky naděje na to, že by ještě někdy mohly být ženami.

02200738.jpeg

Podrobnější informace o originální sbírce pro ženy bez domova najdete na webu Rodinného centra Letná. Na Janovskou 24 v Praze pak můžete až do 17. prosince přinést svůj dar, a to ve všední dny v dopoledních hodinách. Věnované dary rozdají pracovníci Poradny pro osoby bez přístřeší svým klientkám, popř. je nabídnou i dalším podobným zařízením v Praze. U jednoho takového vánočního nadělování by neměly chybět Zuzana Rejchová a Ivana Veselková S mikrofonem na točenou.

Na závěr přidám vzpomínku jedné bývalé pracovnice kontaktního centra pro uživatele drog v Praze. Na Facebook pod jedno z mnoha sdílení informací o této sbírce napsala: „Když si vzpomenu na Katku – rozumějte Katku, o které Helena Třeštíková natočila dokument – a na to, jak se vždycky hodiny líčila v Káčku před zrcadlem, aby ze sebe udělala aspoň trochu ženu, tak to asi smysl má.“

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio