Týden závislostí, díl 2.: Internet a sociální sítě

A to už pak máme jen kousek k tomu, abychom se dostali do průšvihu, který se odborně nazývá závislostí chování na internetu, zkráceně závislost na internetu.

„Závislost na internetu je takové chování člověka, kdy jeho interakce s internetem zasahuje do jeho normálního fungování, přichází o svoje zájmy, o důležité vztahy, může přicházet o práci. To jsou asi ta zásadní kritéria, kdy bychom mohli mluvit o závislosti na internetu. Samozřejmě jsou pak i další znaky,“ říká psycholog Jaroslav Vacek z Kliniky adiktologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. A co je tedy to, co způsobuje návyk? Podle psychologa je to právě interaktivita internetu. Můžeme se tam seznamovat, navazovat virtuální vztahy, ale můžeme tam hrát také on-line hry a chatovat s přáteli, třeba právě na Facebooku. A pak nás internet může pohltit víc, než je zdrávo.

„Hranice, kde se to láme, je někde mezi čtyřmi, šesti, osmi hodinami denně strávenými na internetu. To už znamená, že vám to pravděpodobně způsobí nějaké problémy.“ Nutno dodat, že do této doby zpravidla nespadá čas, který strávíte na internetu skutečnou prací nebo studiem. Bavíme se o využívání internetu ve volném čase. Samozřejmě, pokud místo práce jen chatujete, asi něco nebude v pořádku… A koho se tedy závislost na internetu nejčastěji týká? „Závislostí na internetu jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří přicházejí do styku s internetem, což jsou většinou mladší lidé, vzdělanější lidé a obecně závislostí jsou nejvíc ohroženy skupiny, které jsou v nějaké kritické fázi, ať už z hlediska vývojového, tzn. děti, mladší, mladiství, adolescenti, anebo lidé, kteří zrovna prožívají nějaké těžké životní období.“

Z dostupných výzkumů vyplývá, že závislost na internetu se v Česku týká zřejmě stovek tisíc lidí. Jak jste na tom vy, můžete zjistit, když vyplníte krátký dotazník na adrese poradna.adiktologie.cz. Je možné, že vám vyjde, že vaše skóre je poměrně vysoké a je pravděpodobné, že splňujete diagnostická kritéria závislosti na internetu. Co s tím? Můžete se připojit k nabízené svépomocné aplikaci. „Pro člověka, který je závislý, bývá problém se pro nějakou léčbu rozhodnout a vůbec uvědomit si, že závislý je. Proto nabízíme tuto svépomocnou aplikaci, která může přispět k tomu, aby si člověk ten problém uvědomil, aby si ho osahal. Nicméně není to jediný a konečný způsob, jak toho člověka ovlivnit. Je to prostě jen o tom, abychom s ním navázali kontakt a v případě, že bude mít zájem, abychom mu nabídli i terapii jinou formou.“

Facebook. Ilustrační foto|foto: Free Digital Photos

Pokud někdo tráví na internetu většinu svého času, většinou za tím stojí hlubší problémy nebo poruchy. Závislost na internetu a na sociálních sítích je většinou jen špičkou ledovce, a ne hlavním problémem, který by bylo třeba řešit. Člověk se zkrátka uchyluje do virtuálního světa proto, že v tom reálném není spokojen – ať už z jakýchkoliv důvodů. Odborná terapie by se potom měla soustředit na řešení takových primárních problémů víc než na odstranění „vysedávání u počítače“. Tak by se dala shrnout slova psychologa Jaroslava Vacka, který působí na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Jaroslav Vacek v rozhovoru mj. také řekl, že lidé, u kterých bychom mohli mluvit o závislostním chování ve vztahu k internetu, mají často mnohem menší motivaci svou situaci řešit než je tomu například u lidí závislých na drogách. Tím, kdo má s nadměrným využíváním sociálních sítí větší problém, proto často bývají spíš rodiče nebo partneři dotyčné osoby, která leckdy nemá žádnou motivaci stávající situaci měnit.