Quest recenzuje Prey: Je to jenom střílečka pro intoše, nebo něco víc?

20. květen 2017

Díky komerčním televizním stanicím už všichni víme, že střílečky jsou absolutní zlo, které z mládeže vychovává krvelačné šílence. Jak by se ale autor některé z šokujících reportáží tvářil na hru jako Prey? Velmi pravděpodobně by ji vůbec nepochopil.

Prey zřejmě nebude hrou, na kterou by za pár let vzpomínaly davy lidí. Je to vlastně taková „menší věc“. Ne v tom smyslu, že by působila jako levná, špatná či odfláknutá hra – naopak je promyšlená, až člověka mrazí. Jen nemá takový komerční potenciál jako střílečky klasického střihu – DOOM či Call of Duty. Podobně jako v BioShocku, System Shocku, Thiefovi nebo Dishonored v Prey nejde primárně o střílení, ale o svět a možnosti, které nabízí. Střílení je pouze jednou z nich.

Na rozdíl od zmíněného Dishonored, jenž je ve skutečnosti slepencem nesouvisejících úrovní, vás Prey nechává volně prozkoumávat celou vesmírnou stanici. Spoustu míst tak můžete objevit ještě dřív, než vás do nich pošle sám příběh, a získat tam předměty, které vám pomůžou splnit vedlejší či hlavní mise. A postavy, na něž při svém vesmírném dobrodružství narazíte, na vaše počínání patřičně reagují. Prey díky tomu dokáže hráče pohltit a působí jako velmi dobře napsaný open-world titul koncentrovaný do menšího prostoru.

Nakonec je možná škoda, že Prey patří do té střílečkové škatulky. V některých částech je toho střílení zbytečně moc a hra kvůli tomu může začít nudit. Nejhorší je v tomto ohledu poslední hodina závěrečné kapitoly, kdy se na vás sesype tolik nepřátel, až to vaše konzole skoro neutáhne. Ano, můžete mezi nimi proběhnout, ale asi po dohrání nebudete mít pocit, že jste zvolili tu nejlepší možnost. A pro případ, že by se vám zhruba v polovině hry už nechtělo pokračovat dál, můžete skončit. Sice nedostanete závěrečné titulky, ale budete mít dohráno. Tak trochu. Opravdový konec Prey vás překvapí, ale jen pokud ještě nejste přesyceni podobnými překvapivými závěry.

Prey je nepochybně dobrá hra plná věcí, které byste od střílečky nečekali. Má prvky hororu, ale umí i rozesmát, a tyhle dvě různé atmosféry střídá velmi šikovně. Ze židle vás sice nezvedne, ale pokud ještě dneska silně toužíte po dalším pokračování System Shocku, pak by pro vás Prey mohla být osobním kandidátem třeba i na hru roku. Za nás je to na poctivých 5 bodů ze 7.

Kromě recenze Prey se do nového Questu vešlo ještě obsáhlé povídání o dalších zástupcích žánru „immersive sims“ a také retro v hlavní roli se hrou Thief.

autoři: Jaromír Möwald , Lukáš Kunce
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.