Radio Ivo na Radiu Wave: Kdo by chtěl klouzat na věčnost?

24. červen 2017
Radio Ivo na Radiu Wave

Trojice rozpačitých performerů pravidelně na Radiu Wave prozkoumává pestrá zákoutí všedních i nevšedních dnů. Improvizační rozhlasové hry Radia Ivo můžete navštívit jako diváci a divačky pravidelně ve studiu Českého rozhlasu nebo si jejich záznam můžete poslechnout v našem vysílání. V dalším dílu rozhlasové improvizace se stane tím největším koníčkem život sám.

Jistě jste už všichni zažili druhý pokus o cokoli. U drobných úkonů si ani neuvědomujeme onen starověký slogan o dvakrát nevkročení do stejného. Vizte třeba klasický gag s banánovou šlupkou: jeho opakováním bychom se možná dostali do jakési transcendence, ale kdo by chtěl klouzat na Věčnost, Matko moudrosti?!

Pokus o znovuobnovení manželství po již emocionálním „rozvodu“ je tedy jistě tématem, kterým se naši hrdinové, ex-post-manželé Ďouďákovi, zabývají v tuto chvíli velmi intenzivně. Reparát svatební cesty probíhá na zaoceánském parníku. Už James Cameron, budiž mu země lehká (až umře), použil Titanic jako metaforu společenských konvencí, které musejí nutně narazit. A jak tam, tak v našem příběhu je důležitý vztahový parazit: mladej DiCaprio hraje vlastně Moštíka velmi obratně a oba mají nízký společenský status, Moštík navíc doslova – je liliput. Komplikováno je to ovšem tím, že manžel si na vysněnou cestu snů musí průběžně vydělávat v lodní kuchyni. Ocitáme se tedy v rámci metafory „na jedné lodi“, kde ovšem nejlepším kuchařem není abstraktní Hlad, ale Marek. A co připraví svému sokovi, je pouze na jeho svědomí, které ovšem je znejasněno jeho vrozenou oční vadou: prostě do poslední chvíle neví, že sok je tam. A tím nemyslíme omáčku. Bývalý neúspěšný biolog a medik, který se našel v oboru „kuchař-číšník“, má bohužel za manželku takovou, jež se, díky své koketní povaze a vrozené plynatosti, našla v oboru „puchař-hříšník“. Když si k tomu přidáte ještě trauma dlouhodobé bezdětnosti („míč“ je v tomto rozhodně na straně manžela), je ztroskotání nevyhnutelné.

Jak dlouho trvá civilizovanému člověku, než se zorientuje na pustém ostrově? Týden? Dva? Za jak dlouho uvaří kuchař z místních surovin obstojný sok? Uplatní vůbec díky své šerosleposti a nestandardním podmínkám své číšnictví? Navíc to na začátku vypadalo, že jeho profese je pouhou kamufláží, že roli vrchního pouze předstírá! Poté se ovšem tento Mistr převleku (jednoho) vlastně etabloval v životě přímo v této sociální roli. Je naše zaměstnání „převlek“? Je to podobně s manželstvím? Dokázali bychom o našem „ex“ říct, že jsme se po rozchodu svlékli jako had z kůže? A není každý následující partner vlastně vždy už „post“? A co když je následující partner shodný s předešlým? Zvoní ex-posťák vždycky dvakrát? Navíc v Karibiku. Je potopení do moře vlastně neplánovaným druhým vstoupením do řeky, která se do něj chtě nechtě vlévá? S tím vším si musí poradit vrchní. A moře naznačuje, že tentokrát půjde o skutečnou hloubku idejí. Tam není pro povrchnost již místo. Proto voláme: „Povrchní, prchni!“

autoři: Johana Ožvold , Marian Moštík , Petr Marek
Spustit audio